Nové sankce USA proti Íránu a Rusku snižují ceny ropy a ovlivňují globální trh

Před týdnem vláda USA uvalila další sankce na obchod s íránskou ropou. Ceny ropy od té doby klesly o více než 5 dolarů za barel.

Pokles byl způsoben především náznaky, že Izrael se vyhne útoku na íránskou ropnou infrastrukturu, což je jedna z velkých obav trhu.

Přesto pokles ukazuje, jak málo obchodníky znepokojují kroky, které Spojené státy podnikají proti nepřátelům, kteří jsou velkými producenty ropy – ať už jde o Írán nebo Rusko.

To se může změnit s výsledkem voleb 5. listopadu, ale prozatím jsou obchodníci skeptičtí k tomu, že sankce povedou k růstu cen, protože Washington se snaží udržet pod pokličkou náklady na pohonné hmoty a vyvažovat konkurenční priority s Čínou, která je hlavním odběratelem íránské ropy.

Opatření proti Íránu z 11. října v podstatě znamenají, že se USA mohou zaměřit na jakoukoli část obchodu s ropou Islámské republiky a teoreticky jít téměř po každém, kdo s ní obchoduje.

„Naším cílem je, a Íráncům jsme to dali jasně najevo, že pokud budou pokračovat ve svých destabilizujících aktivitách a útocích proti Izraeli, budeme připraveni podniknout další kroky,“ uvedl náměstek ministra financí USA Wally Adeyemo.

Američtí představitelé však v soukromí přiznávají, že existuje neochota zaměřit se na největší čínské odběratele ropy a emirátské zprostředkovatele, kteří pomohli íránskému vývozu ropy prudce vzrůst od druhé poloviny roku 2019, tedy v období krátce poté, co Trumpova administrativa znovu zavedla obchodní omezení.

Zjednodušeně řečeno, Washington má prostředky, jak Teheránu ublížit, ale zdržel se zatáhnutí za nejagresivnější páky, protože by to znamenalo riziko výkyvů na trhu s ropou a zkomplikovalo by to širší zahraničněpolitické cíle, uvádějí lidé s přímou znalostí věci, kteří si přáli zůstat v anonymitě a hovořit o soukromých diskusích.

Ministryně financí Janet Yellenová popřela, že by USA zaujaly vůči Íránu měkký postoj, a krok z 11. října označila za potenciální „předehru“ k dalším opatřením.

„Proti Íránu jsme průběžně uvalovali stovky a stovky sankcí,“ řekla Yellenová tento týden. „Je ale pravda, že jsme v poslední době naše sankce výrazně zpřísnili. Podepsala jsem opatření, které nám umožňuje zaměřit se široce na íránský energetický sektor, a to by mohlo být předehrou k souboru kroků, které by skutečně omezily schopnost Íránu zvyšovat příjmy z vývozu.“

Podle údajů společnosti TankerTrackers.com Inc, která již několik let sleduje dodávky z Íránu pomocí satelitních dat, činil vývoz íránské ropy ve třetím čtvrtletí letošního roku v průměru 1,7 milionu barelů denně, což je téměř dvaapůlkrát více než ve druhé polovině roku 2019. K jejich omezení zřejmě nedošlo ani v obavách, že by Izrael mohl udeřit na ropná zařízení Islámské republiky.

K nárůstu došlo v době, kdy se američtí představitelé zaměřili na opatření, která by zvýšila třecí plochy v íránském dodavatelském řetězci – což by zvýšilo náklady na podnikání v zemi – a zároveň zůstali opatrní ohledně opatření, která by omezila vývoz.

Situaci komplikují třetí jurisdikce, které mají pro Washington strategický význam. Ve Spojených arabských emirátech sídlí řada zprostředkovatelských firem zapojených do tohoto obchodu, zatímco na Čínu připadá zhruba 80 % denního vývozu íránské ropy. Mnoho transakcí probíhá v jüanech.

Jak Moskva reaguje na sankce

Podobná situace je i v případě Ruska, kde se USA snaží vyvážit rizika spojená s dodávkami a snahou poškodit přístup Kremlu k příjmům z prodeje ropy.

Tento postoj vyústil v zavedení tzv. cenového stropu, který zakázal využívat západní lodě a služby pro náklad prodávaný nad určitou cenu, což Moskvu přimělo k sestavení tzv. stínové flotily lodí pro přepravu své ropy bez využití západních poskytovatelů.

Přesto se americké prezidentské volby mohou ukázat jako bod obratu. A nejnovější opatření proti Íránu by mohla dát příští administrativě větší pravomoci k jejich omezení.

Kampaň bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který chtěl vyvinout „maximální tlak“ na Írán, snížila v roce 2019 toky ropy z tohoto státu Perského zálivu poté, co stáhl USA z jaderné dohody mezi Teheránem a světovými mocnostmi z roku 2015 a následně ukončil výjimky, které některým zemím umožňovaly nadále nakupovat íránské barely.