V dnešní době čelí firmy mimo jiné rychlému rozvoji umělé inteligence, zvyšujícím se nárokům na řízení hybridních týmů i rostoucí míře vyhoření zaměstnanců.
Na tento seznam výzev nyní přibyla další: stále méně lidí má zájem stát se lídrem.
Podle studie DDI 2025 HR Insights, která vychází z rozsáhlého průzkumu mezi více než 2 000 personalisty a téměř 11 000 vedoucími pracovníky, má 75 % firem zájem povyšovat lídry z vlastních řad. Zároveň však méně než pětina personalistů uvádí, že mají v organizaci dostatek zaměstnanců, kteří jsou připraveni klíčové vedoucí role zastávat. Ve výsledku tak firmy pokryjí z vlastních řad v průměru jen 49 % volných lídrovských pozic.
Znepokojující je i pohled do budoucnosti. Generace Z podle průzkumu o 40 % častěji odmítá vedení než jiné věkové skupiny a téměř třikrát častěji odchází z firmy kvůli špatnému vedení. Nedostatek připravených lídrů tak není pouze problémem současnosti, ale i významným rizikem pro další vývoj firem.
Změna v postoji zaměstnanců i samotné prostředí, ve kterém firmy fungují, vyžadují nový přístup k rozvoji lídrů. Jak upozorňuje generální ředitelka společnosti DDI Tacy M. Byham, vedení se stává „každým dnem náročnější“. Firmy se musí naučit pracovat s rostoucím množstvím vnějších výzev a hledat řešení uvnitř – právě pomocí kvalitní práce s lidmi a daty.
Jednou z klíčových cest je budování silné interní líhně talentů. Ukazuje se, že zaměstnanci, kteří dostávají kvalitní koučink od svých nadřízených, mají až šestkrát vyšší šanci, že se z nich stanou úspěšní lídři.
Zásadní je také změna v očekávání mladších generací. Podle Tary Rasmussen, náborové manažerky ve společnosti Hapi, dnes mladí zaměstnanci vyžadují větší rovnováhu mezi prací a osobním životem. Zatímco předchozí generace byly ochotny trávit v práci dlouhé hodiny, mladí profesionálové – včetně těch ambiciózních – si jasně stanovují hranice. Ani nabídka vyššího platu už je často nepřesvědčí, pokud znamená obětování volného času.
Rasmussen zdůrazňuje, že firmy musí pochopit, že dnešní potenciální lídři se nedefinují pouze množstvím odpracovaných hodin, ale i schopností udržet si zdravou rovnováhu a dlouhodobou výkonnost. Firmy, které tuto změnu nepřijmou, budou jen těžko nacházet nové vůdčí osobnosti.
Současné pracovní prostředí si žádá vedení, které není postaveno na autoritě, ale na empatii, schopnosti komunikovat a přizpůsobit se různým osobnostem v týmu. Právě takzvané „měkké dovednosti“ hrají v dnešní době klíčovou roli.
Podle Rasmussenové musí moderní lídr rozumět nuancím mezilidské komunikace a být schopen přizpůsobit svůj přístup jednotlivcům. Jednostranná direktiva už nestačí. Zkušenosti ukazují, že lídři, kteří dokáží otevřeně mluvit, naslouchat a zároveň udržet týmovou motivaci, jsou výrazně úspěšnější než ti, kteří se snaží o řízení pouze z pozice nadřízeného.
Další klíčovou vlastností budoucích lídrů je skromnost. Umět přiznat chybu, říct „nevím, ale zjistím to“ a růst spolu s týmem – to je podle Rasmussenové dnes stejně důležité jako schopnost vést poradu nebo zvládnout krizi. Lídři by už neměli být jen „šéfové“, ale partneři a průvodci v neustále se měnícím pracovním prostředí.
Vedle lidského přístupu musí být dnešní lídři připraveni i na technologickou adaptaci. Jeffrey Pole, CEO společnosti Warden AI, upozorňuje, že vedoucí pracovníci roku 2025 se bez schopnosti spolupracovat s umělou inteligencí neobejdou. AI totiž stále více ovlivňuje způsoby práce, rozhodování i organizaci týmů.
Nejde však jen o technologie samotné – zásadní je i ochota se učit a reagovat na nové výzvy. Dnešní pracovní prostředí se rychle proměňuje, a proto bude nejúspěšnějším lídrem ten, kdo se dokáže přizpůsobit, experimentovat a motivovat ostatní k objevování nových možností.
Zaměstnanci čelí rostoucí nejistotě kvůli ekonomickým změnám a neustálým nárokům na nové dovednosti. Lídři, kteří dokáží tuto nejistotu přetavit v důvěru a aktivní přístup k inovacím, budou těmi, kdo formují budoucnost organizací.
联系我们 
