Produkce ropy členy OPEC letos podle pravidelného průzkumu organizace, který citovala agentura Reuters, dosáhla pouhých 16,13 mil. barelů denně – jde o nejnižší úroveň od roku 2000.

Údaje za květen rovněž ukazují pokles ve srovnání s čísly OPEC z vrcholu pandemie COVID‑19, kdy byla kvůli prudkému poklesu poptávky v důsledku lockdownů zaváděna výrazná omezení produkce. Je třeba poznamenat, že květnová data nezahrnují objemy produkované Spojenými arabskými emiráty, které z organizace vystoupily 1. května.

Podle průzkumu agentury Reuters je největší snížení produkce pozorováno v Íránu, jehož export klesl na nejnižší úroveň za šest let kvůli námořní blokádě uvalené USA po uzavření Hormuzského průlivu Íránem. Toto uzavření ovlivnilo i produkci ropy v dalších zemích Perského zálivu.

V Iráku, druhém největším producentovi mezi zeměmi OPEC, se dodávky z jižních ložisek od začátku vojenských akcí USA a Izraele proti Íránu snížily o 70 %, v průměru o 1,3 mil. barelů denně ve srovnání se 4,3 mil. barelů denně před začátkem konfliktu.

Současně však Venezuela a Nigérie zaznamenávají nárůst produkce, což souvisí s jejich vzdáleností od vojenských operací na Blízkém východě. V květnu Venezuela vyvezla přibližně 1,25 mil. barelů denně, což je o 0,7 % více než v dubnu (1,23 mil. barelů denně) a o 61 % více než v květnu 2025. V Nigérii dosáhla v květnu produkce ropy a kondenzátu 1,66 mil. barelů denně, přičemž těžba surové ropy vzrostla na 1,49 mil. barelů denně, tedy mírně pod stanovenou kvótou OPEC+.

Začátkem tohoto měsíce OPEC+ v červenci zvýšil svou celkovou produkční kvótu o 188 000 barelů denně, čímž se celkový nárůst od dubna zvýšil na 600 000 barelů denně. Tento nárůst však zůstává pouze na papíře, protože skutečná produkce je nadále omezena důsledky války.