Rozhodnutí amerického letectva udělit zakázku na nový stíhací letoun společnosti Boeing způsobilo na trzích znatelné pohyby.
Zatímco akcie Boeingu (BA) během pátečního obchodování posílily o více než 4 %, akcie Lockheedu Martin (LMT) prudce oslabily a zaznamenaly pokles o 6,7 %. Tento vývoj je důsledkem rozhodnutí, které přiděluje Boeingu vývoj a výrobu nové generace stíhaček označované jako F-47 – letounu, jenž má v budoucnu nahradit dosavadní modely F-22. Pro Lockheed, tradičního dodavatele špičkových bojových letounů, představuje tato prohra významný neúspěch.
Dlouhodobě se očekávalo, že vítězem programu Next Generation Air Dominance (NGAD) bude právě Lockheed Martin, který má bohaté zkušenosti s vývojem a výrobou pokročilých stíhacích letounů, včetně modelů F-22 a F-35. Právě F-35, dodávaný od roku 2006, je nejrozšířenějším stíhacím letounem páté generace na světě.
Boeing však nyní přebírá štafetu a má šanci znovu získat pozici lídra v oblasti vývoje pilotovaných stíhaček, ze které byl po neúspěchu v soutěži o F-35 v roce 2001 odsunut do pozadí.
Podle analytika Joshe Sullivana z Benchmarku jde pro Boeing o dlouho očekávané „oživení v oblasti obranných projektů“. Boeing se v posledních letech potýkal s problémy ve své obranné divizi – kvůli nákladově fixním zakázkám a vlivu inflace vykázal za poslední tři roky ztráty přesahující 10 miliard dolarů. Nová zakázka na F-47 tak může být impulzem ke zlepšení bilance firmy, a také signálem o posílení důvěry vlády ve schopnost Boeingu dodat kvalitní vojenskou techniku.

Společnost Lockheed Martin k výsledku soutěže zaujala zdrženlivý postoj, ačkoli vyjádřila zklamání. Uvedla, že její nabídka byla „konkurenceschopná“ a že je připravena na další jednání s americkým letectvem. Přesto jde o citelnou ránu pro firmu, která v minulosti udávala směr v oblasti vývoje stíhaček. Lockheed stále doufá v budoucí příležitosti a připomíná, že jde o dlouhodobý program, v němž se může situace ještě vyvíjet.
Analytik Rob Stallard ze společnosti Vertical Research Partners upozorňuje, že NGAD je velmi rozsáhlý a dlouhodobý projekt, a proto by investoři neměli přeceňovat význam jednoho rozhodnutí. Podle něj stále existuje mnoho neznámých v oblasti rozpočtových výdajů ministerstva obrany a budoucí kontrakty se mohou rozdělit mezi více dodavatelů.
Nový F-47 bude letounem šesté generace, tedy pokročilejší než současné F-22 a F-35. Letoun má představovat technologický vrchol v oblasti vzdušné nadvlády a nahradit stávající flotilu 186 kusů F-22. Podle odhadů se cena jednoho F-47 může vyšplhat až na 325 milionů dolarů, což z něj činí jeden z nejdražších stíhacích letounů v historii.
Stroje šesté generace mají výrazně lepší stealth schopnosti, software, manévrovací kapacity a také pokročilejší výzbroj. Klíčovou novinkou je rovněž integrace s bezpilotními systémy, které mají doplňovat pilotované stroje během misí. Americké letectvo v této souvislosti rozvíjí program Collaborative Combat Aircraft, jehož cílem je, aby pilotovaný letoun F-47 operoval společně s autonomními drony.
Při oznámení zakázky uvedl prezident a ministr obrany, že F-47 bude „létat s bezpilotními letouny“ a že půjde o „korunní klenot“ americké vzdušné síly. Generál David Allvin dodal, že nový letoun bude reprezentovat klíčovou komponentu obranné strategie pro nadcházející desetiletí.
Vývoj pilotovaných stíhaček však v posledních letech čelí rostoucí skepsi, zejména kvůli nákladům a technologickému posunu směrem k bezpilotním řešením. V listopadu například Elon Musk kritizoval vývoj drahých pilotovaných strojů jako „zastaralý přístup“ a zveřejnil video s rojícími se drony v různých formacích. Tento trend přiměl některé investory i politiky k otázkám, zda mají programy jako NGAD stále své opodstatnění.
Lockheed však upozorňuje, že vzdušná nadvláda nemůže být dosažena pouze pomocí bezpilotních prostředků. Generální ředitel Jim Taiclet jako příklad uvedl rozdíl mezi konfliktem na Ukrajině a izraelskými údery proti Íránu – právě schopnost ovládnout vzdušný prostor podle něj často rozhoduje o výsledku konfliktu. Lockheed i nadále investuje do vývoje bezpilotních technologií, ale s důrazem na jejich spolupráci s pilotovanými stroji.
Události posledních dní tak ukazují na zásadní posun v dynamice amerického obranného průmyslu. Boeing, dlouho v defenzivě, získává příležitost k návratu mezi technologické lídry. Lockheed Martin se naopak ocitá v pozici, kdy musí přehodnotit svou strategii a připravit se na konkurenčnější prostředí.
Otázkou zůstává, jakým směrem se bude ubírat vývoj bojového letectva v následujících letech. S nástupem autonomních technologií, rozpočtovými omezeními a geopolitickými výzvami se ukazuje, že budoucnost letectva bude kombinací technologicky vyspělých pilotovaných strojů a pokročilých dronů. Jakou roli v tomto mixu sehraje F-47, se ukáže až v příštích letech – ale bezpochyby půjde o jeden z klíčových prvků americké obranné síly v nové éře.

Bitcoin wird aktuell bei etwa 62.411 US-Dollar gehandelt, nachdem es sich von einem Tief bei 60.200 US-Dollar erholt hat, das zugleich mit dem unteren Band des Aufwärtstrendkanals zusammenfiel. Wenn sich der Kurs über dieser Zone stabilisiert, dürfte er sich in den kommenden Stunden weiter nach oben bewegen.
Die 0/8-Murray-Zone (62.500 US-Dollar) hat in der Vergangenheit als starke Unterstützung für Bitcoin gedient. Konsolidiert der Kurs sich in den nächsten Stunden über dieser Zone, könnten sich Kaufgelegenheiten eröffnen, mit Kurszielen am 200-EMA-Niveau bei rund 63.613 US-Dollar.
Gelingt Bitcoin ein klarer Ausbruch über den 200 EMA und eine anschließende Konsolidierung oberhalb dieser Zone, könnte dies als gutes Signal für das Eingehen von Long-Positionen gewertet werden. Technisch würde dies auf einen Ausbruch über den starken Widerstand bei 64.000 US-Dollar hindeuten und auf eine mögliche Aufwärtsbewegung in Richtung des oberen Bands des Aufwärtstrendkanals bei etwa 67.300 US-Dollar.
Bricht Bitcoin hingegen unter 62.000 US-Dollar, könnte sich das Bild eintrüben, und wir müssten damit rechnen, dass der Kurs das -1/8-Murray-Level bei rund 59.375 US-Dollar ansteuert.
QUICK LINKS