Průmyslové kovy zažívají náhlý propad poté, co bývalý americký prezident Donald Trump znovu rozvířil mezinárodní obchodní napětí. V nejnovějším vyjádření, zveřejněném na sociální síti Truth Social, Trump oznámil záměr uvalit 10% clo na všechny země, které vstoupí do bloku BRICS – tedy rozvíjející se ekonomiky, jako je Brazílie, Rusko, Indie, Čína nebo Jižní Afrika. Toto nové clo má být navíc ke všem stávajícím obchodním překážkám a nebude mít žádné výjimky. Tento krok okamžitě otřásl komoditními trhy.
Mezi prvními reagovala měď – její cena na Londýnské burze kovů (LME) klesla o 0,7 % na 9 800,50 USD za tunu. Jedná se už o třetí pokles v řadě, přičemž minulý týden měď krátce překročila hranici 10 000 USD, což bylo její tříměsíční maximum.
Spolu s mědí klesl také hliník o 0,8 %, a to stejně jako většina ostatních hlavních kovů obchodovaných na LME. Takto široký pokles ukazuje, jak silný dopad mohou mít pouhé politické komentáře – zvlášť když přicházejí od osoby, která má historii výrazného ovlivňování globálních trhů.
Trumpův návrh se objevuje v době, kdy mezinárodní obchodní vztahy vstupují do citlivé fáze. Jeho administrativa má podle ministra financí Scotta Bessenta v plánu odeslat dopisy až 15 obchodním partnerům s návrhem nových celních opatření. Očekává se, že revidovaná cla vstoupí v platnost 1. srpna. Bessent navíc uvedl, že i po Trumpově původně stanoveném termínu 9. července bude možné vést další jednání, což naznačuje, že prostor pro diplomatické řešení stále existuje – byť omezený.
Změna obchodního klimatu přichází v okamžiku, kdy si průmyslové kovy v posledních měsících vedly velmi dobře, a to i přes celosvětovou ekonomickou nejistotu. Měď – často vnímaná jako barometr globální ekonomické aktivity – těžila z rostoucího dovozu do Spojených států i z poklesu zásob na světových trzích. K jejímu růstu přispěl i slabší dolar, který zvyšuje atraktivitu komodit obchodovaných v americké měně. Tento trend však nyní narazil na geopolitickou realitu a měď se znovu dostává pod tlak.
Pokles nezaznamenala jen měď – futures na železnou rudu obchodované v Singapuru také ztrácely a klesly o 0,5 % na 95,30 USD za tunu. To je další signál, že se investoři začínají obávat širších dopadů nové obchodní linie, kterou Trump naznačuje. Hrozba cel vůči zemím BRICS není jen teoretická – právě tyto země patří mezi největší producenty a spotřebitele surovin na světě. Například Čína je největším světovým odběratelem mědi i železné rudy, a jakékoli obchodní napětí s ní má okamžité důsledky pro globální nabídku a poptávku.
Záměr uvalit nové clo je zároveň symbolickým gestem, které může odradit ostatní země od sbližování s BRICS. Tento blok se v posledních letech rozšiřuje a získává větší geopolitickou váhu, což Washington dlouhodobě sleduje s obavami. Trump touto hrozbou vysílá jasný signál, že jakákoli orientace směrem k BRICS bude považována za ekonomicky nepřijatelnou a bude sankcionována. Tato politika „buď s námi, nebo proti nám“ může mít důsledky nejen pro obchod, ale i pro investiční prostředí v rozvojových zemích.
Zda Trumpův plán skutečně vejde v platnost, bude záležet nejen na výsledku listopadových prezidentských voleb, ale i na reakci dalších globálních hráčů. Prozatím však jeho slova stačila na to, aby trhy reagovaly okamžitě a negativně. Komoditní trhy jsou obzvlášť citlivé na signály ohledně světového obchodu a rostoucí protekcionismus – ať už skutečný nebo pouze naznačený – má potenciál zpomalit investice, narušit dodavatelské řetězce a zvýšit cenovou volatilitu.
Na závěr je nutné připomenout, že klesající ceny kovů nemusejí být pouze špatnou zprávou. Pro průmyslové podniky v Evropě, Asii i USA to může znamenat úlevu ve formě levnějších vstupních nákladů. Nicméně dlouhodobě by destabilizace obchodních vztahů mohla zbrzdit obnovu ekonomiky, zejména v regionech, které jsou závislé na vývozu surovin nebo jejich zpracování.
Das Währungspaar EUR/USD bewegte sich am Montag sehr ruhig und vorsichtig. Wie gewohnt gab es zahlreiche Meldungen, die sich fast alle auf die US‑iranischen Verhandlungen und die Ereignisse im Nahen Osten bezogen. Jede Nachrichtenagentur lieferte ihre eigene Interpretation dessen, was in der Straße von Hormus und in der Schweiz geschieht, wo am Sonntag die erste Verhandlungsrunde stattgefunden hat. So hoben einige Medien Fortschritte in den Gesprächen hervor, da sich die Parteien auf einen weiteren Zeitplan für Treffen sowie auf die Reihenfolge der Themen geeinigt haben. Es wurde berichtet, dass die USA die Blockade der iranischen Häfen aufgehoben, Ölexporte aus dem Iran zugelassen und einige iranische Vermögenswerte freigegeben haben. Man könnte sagen, dass Washington und persönlich Donald Trump ihr Wort gehalten haben.
Gleichzeitig betonten andere Medien jedoch neue Drohungen Trumps gegenüber dem Iran für den Fall, dass kein Nuklearabkommen zustande kommt. Trump erklärte in seiner typischen Art in einem Interview, dass er, sollte der Iran sich weigern, ein Abkommen über angereichertes Uran und ballistische Raketen zu unterzeichnen, einen neuen vernichtenden Schlag führen werde und der Iran von der Landkarte getilgt würde. Nichts Neues also. Außerdem drohte Trump, die Kontrolle über die Straße von Hormus zu übernehmen, falls der Iran seine Blockade nicht aufhebe.
Was die Blockade betrifft, so berichteten einige Medien, der Iran habe am Sonntag als Reaktion auf israelische Angriffe auf den Libanon eine neue Blockade verhängt. Zur Erinnerung: Weder Israel noch der Libanon waren Teil der Vereinbarung zwischen Trump und dem Iran, und Premierminister Benjamin Netanyahu zeigte sich mit diesem Umstand unzufrieden. Da Israel keine Abkommen unterzeichnet hat, hat es keinerlei Verpflichtungen gegenüber dem Iran oder dem Libanon. Folglich bleiben die israelischen Truppen im Libanon, und Israel setzt seine Angriffe auf Stellungen der Hisbollah fort.
Der Iran betrachtet dies als einen „Verstoß gegen die Bedingungen der Vereinbarung“ mit Trump und erklärte aus diesem Grund in der vergangenen Nacht eine Blockade der Straße von Hormus. Infolgedessen war am Montag vollkommen unklar, ob die Meerenge offen oder geschlossen ist. Zudem bleiben mehrere wichtige Fragen weiterhin ungelöst. Den Anfang macht Israel, das sich weigert, den Krieg mit dem Libanon zu beenden. Darüber hinaus ist nach wie vor unklar, zu welchen Zugeständnissen der Iran und die USA in den Nuklearverhandlungen bereit sind. Vor wenigen Tagen erklärte Trump, der Iran habe das Recht, zu seiner Selbstverteidigung über Atomwaffen zu verfügen. Doch wir wissen alle, dass Trump innerhalb eines Tages mehrere sich widersprechende Aussagen machen kann. Wenn Washington dem Iran „erlaubt“, eine bestimmte Menge angereicherten Urans und Raketen zu besitzen, wäre ein Deal tatsächlich möglich. Unserer Ansicht nach ist es jedoch unwahrscheinlich, dass Teheran vollständig auf die Anreicherung und auf Waffen mit Nuklearbrennstoff verzichtet. Da Trump dringend ein Ende des Krieges braucht, ist Washington gezwungen, Zugeständnisse zu machen. Natürlich stellt sich die Frage, wozu ein Krieg im Iran überhaupt nötig war, wenn das Land am Ende dennoch über Nuklearbrennstoff verfügen wird. Diese Frage kann jedoch nur der amerikanische Präsident beantworten – auch wenn er dazu vermutlich kaum bereit sein dürfte…
Die durchschnittliche Volatilität des Währungspaares EUR/USD in den letzten fünf Handelstagen beträgt mit Stand vom 23. Juni 75 Pips und wird als „durchschnittlich“ eingestuft. Für Dienstag erwarten wir eine Bewegung des Paares zwischen 1,1362 und 1,1512. Der obere lineare Regressionskanal hat nach unten gedreht, was auf die Fortsetzung des Abwärtstrends hindeutet. Der CCI-Indikator ist zum zweiten Mal in den überverkauften Bereich eingetreten und hat eine „bullische“ Divergenz ausgebildet, was auf ein mögliches Ende des Abwärtstrends hinweist.
S1 – 1,1414
S2 – 1,1353
S3 – 1,1292
R1 – 1,1475
R2 – 1,1536
R3 – 1,1597
Das Währungspaar EUR/USD setzt seine Abwärtsbewegung fort, die als Korrektur innerhalb eines globalen Aufwärtstrends anzusehen ist, wie auf den Tages- oder Wochencharts zu erkennen ist. Der übergeordnete fundamentale Hintergrund für den Dollar bleibt negativ; allerdings zeichnet sich 2026 aufgrund der geopolitischen Lage und der Bereitschaft der Federal Reserve, den Leitzins anzuheben, als äußerst positiv für den Dollar ab. Solange sich der Kurs unter dem gleitenden Durchschnitt befindet, können Short-Positionen mit Kurszielen bei 1,1362 und 1,1353 in Betracht gezogen werden. Oberhalb der Linie des gleitenden Durchschnitts bleiben Long-Positionen mit Zielen bei 1,1597 und 1,1658 interessant. Die Beilegung des Konflikts im Nahen Osten hat dem Dollar keine Probleme bereitet. Die Bären sind derzeit sehr stark, doch der Tageschart zeigt eine Seitwärtsbewegung, die das Aufwärtspotenzial des Dollars begrenzt.
Lineare Regressionskanäle helfen, den aktuellen Trend zu bestimmen. Zeigen beide in die gleiche Richtung, weist dies auf einen starken Trend hin;
Die Linie des gleitenden Durchschnitts (Einstellungen 20,0, geglättet) definiert den kurzfristigen Trend und die Richtung, in die aktuell gehandelt werden sollte;
Murray-Linien markieren Kursziele für Bewegungen und Korrekturen;
Volatilitätsniveaus (rote Linien) zeigen den voraussichtlichen Preiskanal an, in dem sich das Paar am nächsten Tag auf Basis der aktuellen Volatilitätsindikatoren bewegen dürfte;
Ein Eintritt des CCI-Indikators in den überverkauften Bereich (unter -250) oder den überkauften Bereich (über +250) signalisiert, dass eine Trendumkehr in die Gegenrichtung näher rückt.
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
