Americký Federální rezervní systém později během seance ukončí své poslední politické zasedání a futures na americké akcie před projevy jeho představitelů vzrostly. Turecké trhy jsou po zatčení hlavního politického rivala prezidenta Tayyipa Erdogana rozbouřené, zatímco ropa oslabila poté, co Rusko souhlasilo, že se po dobu jednoho měsíce nebude zaměřovat na ukrajinská energetická zařízení.
Federální rezervní systém později během obchodní seance uzavře své poslední zasedání, na kterém se stanovuje politika, což přitahuje pozornost většiny investorů, kteří se snaží odhadnout potenciální dopad celní politiky prezidenta Donalda Trumpa na největší světovou ekonomiku.
Všeobecně se očekává, že americká centrální banka na závěr dvoudenního zasedání ponechá úrokové sazby beze změny v pásmu 4,25-4,50 %, což bude pravděpodobně znamenat, že investoři budou věnovat větší pozornost komentářům předsedy Fedu Jeroma Powella a také jeho aktualizovanému shrnutí ekonomických projekcí.
Zpomalení spotřebitelských výdajů by mohlo zvýšit obavy Fedu z růstu a přimět ho k většímu sklonu ke snížení sazeb. Avšak volatilita kolem Trumpovy obchodní politiky, která hrozí zvýšením cen, způsobila, že představitelé Fedu stojí před potenciálním problémem slabší ekonomiky a zrychlení inflace.
Trhy v současné době počítají s tím, že Fed letos sníží sazby přibližně o 60 bazických bodů, ačkoli několik představitelů americké centrální banky varovalo před příliš rychlým postupem Fedu v oblasti sazeb a uvedlo, že před jakýmikoliv změnami v politice počkají na dopad cel v ekonomických údajích.
Futures na americké akcie ve středu vzrostly v rámci opatrného obchodování před závěrem posledního zasedání Federálního rezervního systému.
V 10:35 SEČ futures na index S&P 500 vzrostly o 10 bodů, tj. o 0,2 %, futures na Nasdaq 100 vzrostly o 45 bodů, tj. o 0,2 %, a futures na Dow vzrostly o 55 bodů, tj. o 0,1 %.
Hlavní indexy na Wall Street se v úterý potýkaly s problémy a ukončily tak dvě vítězné seance: Dow Jones Industrial Average klesl o 0,6 %, S&P 500 ztratil více než 1 % a Nasdaq Composite klesl o 1,7 %.
Americké akcie se v poslední době potýkají s obavami, že celní politika prezidenta Donalda Trumpa zasáhne ekonomickou aktivitu – tento názor je podložen nedávnými slabými ekonomickými údaji.
Americký ministr financí Scott Bessent navíc o víkendu uvedl, že „neexistují žádné záruky“, že se americká ekonomika letos vyhne recesi.
Ekrem Imamoglu, starosta Istanbulu a hlavní politický rival tureckého prezidenta Tayyipa Erdogana, byl ve středu zadržen kvůli obvinění z korupce a napomáhání teroristické skupině.
Tento krok vyvolal kritiku hlavní opoziční strany, která jej označila za „pokus o puč proti příštímu prezidentovi“.
Vyvolal také volatilitu na tureckých trzích, kde se hlavní akciový index země, BIST 100, propadl o 7 %, zatímco turecká lira vůči americkému dolaru klesla o více než 10 %.
Imamoglu byl na pokraji jmenování hlavním opozičním vyzyvatelem Republikánské lidové strany v prezidentských volbách proti Erdoganovi, který vede Turecko již více než dvě desetiletí.
Příští volby se mají konat v roce 2028, ale Erdogan již dosáhl limitu dvou prezidentských období. Pokud se chce znovu ucházet o prezidentský úřad, musí vyhlásit předčasné volby a tvrdit, že své druhé funkční období nedokončil, nebo změnit ústavu.
Bank of Japan na začátku středy zahájila sezónu projevů centrálních bank v tomto rušném týdnu a podle všeobecného očekávání japonská centrální banka jednomyslně rozhodla ponechat svou krátkodobou úrokovou sazbu beze změny na úrovni 0,5 %.
Tvůrci měnové politiky se rozhodli věnovat více času posouzení dopadu případných vyšších amerických cel na křehkou japonskou ekonomiku, která je velmi závislá na vývozu.
Kromě Bank of Japan a amerického Federálního rezervního systému má tento týden zasedat řada dalších významných centrálních bank, které se zabývají stanovováním měnové politiky – včetně Bank of England, Švýcarské národní banky, Čínské lidové banky a švédské Riksbank.
Ceny ropy ve středu klesly a rozšířily tak ztráty z předchozí seance poté, co Rusko po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem souhlasilo, že na 30 dní přestane útočit na ukrajinská energetická zařízení, což by nakonec mohlo vést k tomu, že se na světové trhy dostane více ruské ropy.
V 10:35 SEČ futures na ropu Brent klesly o 0,8 % na 70,03 USD za barel a americká ropa West Texas Intermediate o 0,8 % na 66,22 USD za barel.
V úterý oba kontrakty klesly přibližně o 1 %.
Cílem této dohody, která se zastavila u schválení úplného 30denního příměří, v něž Trump doufal, je deeskalace napětí a ochrana kritických energetických aktiv na Ukrajině, což představuje potenciální krok k širším mírovým jednáním.
Pokud budou americko-ruská mírová jednání o Ukrajině úspěšná, Washington by mohl zmírnit některé sankce na vývoz ruských energetických produktů, a to buď uvolněním omezení obchodu s ropou, nebo povolením více výjimek pro kupující. To by Rusku umožnilo zvýšit dodávky ropy a příbuzných produktů.
PAUTAN SEGERA