ČNB: Bankám v roce 2024 stoupl čistý zisk o 17,7 miliardy na 121,7 mld. Kč

Bankám a spořitelnám v Česku loni stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 17,7 miliardy korun na 121,7 miliardy korun. Vyplývá to z dat, která zveřejnila Česká národní banka. Bilanční suma bank ke konci loňského roku činila 10,628 bilionu korun, což je meziroční nárůst o 741 miliard korun. Významně se podle expertů na loňském růstu podepsalo snížení úrokových sazeb a aktivita na úvěrovém trhu.

Zisk z finanční a provozní činnosti bankám vzrostl loni meziročně o devět miliard na 248,1 miliardy korun. Úrokové výnosy se jim snížily o 37 miliard na 527,49 miliardy korun, výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 8,9 miliardy na 65,3 miliardy korun.

Z největších bank čistý zisk České spořitelny loni stoupl o 40,5 procenta na rekordních 26,2 miliardy korun, Komerční bance o 10,4 procenta na 17,2 miliardy korun, ČSOB o čtvrtinu na 18,9 miliardy korun. Raiffeisenbank v Česku se zvýšil o 31,9 procenta na 7,25 miliardy korun. Čistý zisk Monety Money Bank v loňském roce meziročně vzrostl o 11,7 procenta na 5,8 miliardy korun. České a slovenské UniCredit Bank stoupl čistý zisk o 2,2 procenta na 10,7 miliardy Kč.

Souhrnný čistý zisk bank a spořitelen v milionech Kč:

ÚOHS posuzuje vstup Renáty Kellnerové do Otrubovy firmy Nordic Investors Group

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) posuzuje vstup Renáty Kellnerové ze skupiny PPF do společnosti Nordic Investors Group (NIG) jejího partnera Tomáše Otruby. Vyplývá to z informace zveřejněné na webu antimonopolního úřadu. Transakci posuzuje v takzvaném zjednodušeném řízení a rozhodnutí tak vydá do 20 dnů. Kellnerová s Otrubou v úterý ve společné tiskové zprávě oznámili, že budou společně investovat do nemovitostí.

„Renáta Kellnerová a Tomáš Otruba mají získat společnou kontrolu nad společností Nordic Investors Group. K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblasti poskytování hotelových ubytovacích služeb,“ uvedl úřad.

Vstup Kellnerové do NIG avizovali partneři v dřívější tiskové zprávě. NIG je od loňska většinovým vlastníkem hotelu Harmony ve Špindlerově Mlýně a podnikatelka ho již spoluvlastní. Otruba se pak v nejbližší době stane spolumajitelem společnosti PPF Hospitality, dceřiné firmy PPF Real Estate, která vlastní největší český hotel Hilton Prague.

V první fázi spolupráce se chtějí oba podnikatelé podle prohlášení zabývat projekty, které jsou zaměřeny na development, hoteliérství a cestovní ruch. Kromě hotelu Harmony v Krkonoších hodlají uskutečnit prostřednictvím NIG i další společné investice v odvětví pohostinství a nemovitostí. V dalších měsících se Otruba chystá podílet jako investiční partner PPF Real Estate i na dalších realitních projektech většinově vlastněných touto společností.

Otruba se zaměřuje na investice do nemovitostí se specializací na hoteliérství. Je členem poradního sboru holdingu Amalar, do kterého dříve Kellnerová s třemi dcerami vložily své akcie PPF. Amalar drží v PPF téměř čtyřpětinový podíl. Zbylé podíly vlastní přímo a nepřímo Kellnerová společně se všemi potomky tragicky zesnulého zakladatele PPF Petra Kellnera.

NIG v minulosti vlastnil společnost Nordic Telecom, loni jej prodal operátorovi O2, kterého vlastní skupina PPF. ÚOHS prodej povolil, podmínil jej ale splněním některých podmínek, které mají zajistit, že nebude narušena hospodářská soutěž.

Analýza: V ČR od roku 2020 víc zdražily oděvy, ceny potravin rostly jako v EU

Při inflační vlně od ledna 2020 zdražily v Česku výrazně více než ve zbytku Evropské unie oděvy, audiovizuální a fotografická zařízení a ubytovací služby. Naproti tomu růst cen potravin odpovídal evropskému průměru a benzin zdražil méně. Vyplývá to z analýzy společnosti Cyrrus o vývoji inflace mezi roky 2020 a 2025, jejíž výsledky má ČTK k dispozici.

Mezi lednem 2020 a letošním lednem byla úhrnná inflace v Česku měřená evropským harmonizovaným indexem 39,8 procenta. Růst cen tak byl pátý nejvyšší v EU, průměrná inflace v celé unii byla v tomto období 24,6 procenta. Nejrychleji ceny rostly v Maďarsku, kde úhrnná inflace dosáhla 53,5 procenta.

Výrazně rychleji, než byl evropský průměr, zdražovaly v Česku oděvy. Jejich ceny se zvýšily o 49,3 procenta, což bylo nejvyšší tempo v EU. Celoevropsky ceny oděvů rostly o 11,4 procenta. Obdobný vývoj byl i u bytového textilu, jehož ceny vzrostly v Česku o 48,5 procenta, zatímco evropský průměr byl 13,8 procenta. I v této kategorii rostly ceny v Česku nejrychleji z celé EU.

Ceny ubytovacích služeb v Česku se ve sledovaném období zvýšily o 58,3 procenta, což rovněž představovalo nejsilnější růst ze zemí EU. Evropský průměr přitom činil 29,5 procenta. U fotografických a audiovizuálních zařízení patřilo Česko mezi osm zemí EU, kde ceny rostly. V Česku byl nárůst nejrychlejší, když dosáhl 20,1 procenta, celoevropsky se přitom ceny tohoto zboží v průměru o 5,3 procenta snížily.

Naproti tomu u potravin růst cen odpovídal evropskému průměru. Od ledna 2020 do letošního roku zdražily celkem o 33,6 procenta. Rychleji potraviny zdražovaly na Slovensku, kde růst dosáhl 47,9 procenta, i v Polsku, kde zdražily o 46,6 procenta. Méně než ve zbytku EU zdražoval v Česku také benzin, jehož cena se od ledna 2020 zvýšila o 13,4 procenta, zatímco evropský průměr byl 21,7 procenta.