Po snížení ratingu agenturou Moody’s překročily náklady na půjčky v USA 5 %

Po schválení rozpočtu v neděli pozdě večer následoval výprodej dluhopisů a akciových futures.

Americký trh s dluhopisy a akciovými futures se v pondělí otřásl, když agentura Moody’s (MCO) snížila úvěrový rating Spojených států, a zároveň se v Kongresu posunul kupředu rozsáhlý daňový a rozpočtový balíček prezidenta Donalda Trumpa. Oba faktory vyvolaly obavy investorů z rychle rostoucího zadlužení americké vlády, což se okamžitě promítlo do pohybu tržních ukazatelů.

Výnosy 30letých státních dluhopisů vzrostly o 0,11 procentního bodu na 5,01 %, což je nejvyšší úroveň od začátku dubna. Americký dolar oslabil o 0,7 % a akciové futures na indexy S&P 500 a Nasdaq ztratily přes 1 %, čímž trh naznačil, že obavy o fiskální stabilitu začínají mít globální rozměr.

Moody’s snížila rating – USA čelí nedůvěře

Páteční rozhodnutí Moody’s zbavit Spojené státy nejvyššího ratingu AAA znamená historický okamžik. Jde o poslední ze tří hlavních agentur, která USA tento status odebrala. Jako hlavní důvod agentura uvedla rostoucí úroveň státního dluhu a zhoršující se rozpočtový deficit. Podle Moody’s je tempo zadlužování neslučitelné s dlouhodobě udržitelným financováním státu, a to i přes globální důvěru v americký dolar a státní dluhopisy.

Podle Nicolase Trindadeho z AXA je to důrazné varování, že Spojené státy nemohou brát své „exorbitantní privilegium“ – schopnost levně si půjčovat – jako samozřejmost. I když se snížení ratingu pravděpodobně nepromítne do nuceného prodeje dluhopisů, zvyšuje tlak na investory, kteří zvažují vyšší rizikovou přirážku za držení amerického vládního dluhu.

Daňová reforma zvyšuje deficit

Dalším faktorem, který zvyšuje napětí na trhu, je Trumpova daňová a rozpočtová reforma, která zahrnuje daňové škrty v řádu stovek miliard dolarů, aniž by byla doprovázena odpovídajícími úsporami ve výdajích. Ačkoli část republikánů návrh zpochybnila, v neděli večer zákon těsně prošel rozpočtovým výborem, což trhy vnímaly jako další impuls ke zvýšení emisí státních dluhopisů.

Ekonomové upozorňují, že federální deficit, který v roce 2024 činil 6,4 % HDP, může dále narůst – a podle Výboru pro odpovědný federální rozpočet by navrhovaná daňová reforma mohla během 10 let zvýšit dluh až o 5,2 bilionu dolarů.

Trump reagoval na vnitrostranický odpor výzvou k jednotě: „Republikáni se MUSÍ sjednotit za jediný, velký, krásný návrh zákona,“ napsal na sociální sítě. Tento výrok ilustruje prezidentovu neústupnost vůči kritice rostoucího deficitu a jeho víru, že daňové škrty nakonec povedou ke zvýšení růstu a daňových příjmů.

Investoři ztrácí jistotu v americká aktiva

Výrazný růst výnosů na dlouhém konci výnosové křivky signalizuje, že investoři požadují vyšší kompenzaci za riziko dlouhodobého držení amerických dluhopisů. Jak upozorňuje Subadra Rajappa ze Société Générale, větší deficit znamená nutnost větší emise dluhu – a tudíž vyšší tlak na tržní úrokové sazby.

Rizikem však nejsou jen samotné výdaje. Nejistota ohledně obchodní politiky, inflačních dopadů cel a rychlého rozšiřování strukturálních deficitů nahlodává důvěru v americká aktiva jako bezpečný přístav. I když si USA díky své ekonomické váze a statusu dolaru dlouhodobě udržují přístup k financování, současný vývoj vyvolává pochybnosti o kvalitě fiskálního řízení.

Wei Li z BNP Paribas dodává, že „přímým faktorem poklesu cen dluhopisů je snížení ratingu, ale mnohem zásadnější jsou hlubší strukturální problémy spojené s obchodními cly a inflací“.

Co to znamená pro globální trhy?

V kontextu nestabilního geopolitického prostředí a sílícího fiskálního napětí v USA je možné očekávat, že:

• Dluhopisy zůstanou pod tlakem, zejména pokud se inflace a deficit nepodaří zkrotit.
• Dolar může ztrácet, protože investoři zvažují přechod k alternativním měnám nebo aktivům.
• Akcie budou kolísavé, protože vyšší sazby snižují valuace a zároveň přinášejí náklady na financování firem.
• Zvýšený výnos státních dluhopisů může odčerpat kapitál z rizikových aktiv, jako jsou technologické tituly nebo emerging markets.

Vláda tvrdí, že růst podpořený reformou vyrovná nové rozpočtové zátěže. Trhy ale už nyní tuto logiku zpochybňují – a projevují to cenami.