Jak se Čína stala světovým lídrem v elektromobilech díky dotacím a infrastruktuře

Ještě před dvaceti lety by málokdo předpověděl, že se právě Čína stane globálním lídrem v oblasti elektromobilů.

Dnes je to realita. Téměř polovina všech automobilů prodaných v zemi je elektrická a ti, kdo je používají, často nehovoří o ekologii, ale o úsporách. Čínská strategie kombinující dlouhodobé plánování, státní dotace, masivní investice do infrastruktury a technologickou soběstačnost přivedla elektromobily z okraje trhu do mainstreamu – a to nejen doma, ale i na zahraničních trzích.

Na okraji čínského velkoměsta Guangzhou, u dobíjecí stanice, stojí Lu Yunfeng, řidič soukromé taxislužby. Na otázku, proč jezdí elektromobilem, odpovídá jednoduše: „Protože jsem chudý.“ Vedle něj Sun Jingguo dodává: „Provoz benzínového auta je příliš drahý.

Elektromobil mi šetří peníze – a navíc chrání životní prostředí.“ Takový přístup není v Číně výjimečný. Na rozdíl od západu, kde jsou elektromobily často vnímány jako luxus nebo módní záležitost, v Číně se staly běžnou součástí života, ekonomickou nutností i praktickou volbou.

Statistiky to potvrzují. V loňském roce tvořily elektromobily téměř 50 % všech nových aut prodaných v Číně. Ulice velkoměst jsou tiché, provoz působí méně rušivě a čínské automobilky dobývají svět. Společnost BYD (BYDDY), původně výrobce baterií, se vyšvihla na první místo mezi globálními producenty elektromobilů, když v roce 2025 předstihla Teslu (TSLA). Její úspěch je z velké části podpořen domácí poptávkou, ale cílí stále více i na export.

Státní strategie a technologická vize

Dominance Číny na poli elektromobility nezačala náhodou. Stála za ní jasně formulovaná státní strategie, kterou před téměř dvěma dekádami formuloval Wan Gang – inženýr vzdělaný v Německu, který se v roce 2007 stal čínským ministrem obchodu a vědy. Wan si tehdy všiml, že ačkoli je Čína největším automobilovým trhem světa, ulice ovládají převážně zahraniční značky. Domácí výrobci nedokázali konkurovat tradičním automobilkám, zejména v oblasti spalovacích motorů.

Wan Gang proto navrhl „změnu pravidel hry“. Čína měla suroviny, know-how i průmyslové zázemí. Elektromobilita se stala ideálním způsobem, jak tento potenciál využít. Vládní podpora se začala naplno rozvíjet po roce 2010, kdy byly spuštěny rozsáhlé dotace pro výrobce i spotřebitele elektromobilů. Tyto pobídky šly ruku v ruce s pětiletými plány čínské vlády, která tak mohla koordinovat obrovské části ekonomiky k dosažení konkrétního cíle.

Think-tank CSIS odhaduje, že čínský stát investoval do rozvoje elektromobilů mezi lety 2009 a 2023 přibližně 231 miliard dolarů. Peníze mířily nejen k výrobcům aut, ale i k dodavatelům baterií, energetickým společnostem a firmám budujícím infrastrukturu. Výsledkem je mimo jiné i největší síť veřejných dobíjecích stanic na světě, která pokrývá především městské oblasti.

Ekosystém, který podporuje inovace

Klíčem k úspěchu je také ekosystém technologických firem, který v Číně rychle vznikl. Společnost CATL, založená teprve v roce 2011, dnes vyrábí zhruba třetinu všech baterií pro elektromobily na světě. Dodává firmám jako Tesla, Volkswagen nebo Ford. Firma BYD mezitím přešla z výroby baterií pro mobilní telefony na výrobu celých vozů. Takový přechod by byl v západních ekonomikách jen těžko představitelný bez rozsáhlé podpory.

Čínské automobilky, jako jsou XPeng (XPEV) nebo NIO (NIO), se stávají silnými hráči nejen díky dotacím, ale i intenzivní konkurenci a tlaku na neustálou inovaci. Prezident XPengu Brian Gu říká, že čínská vláda sice podporuje elektromobily, ale stejnou podporu nabízí domácím i zahraničním firmám. Výsledkem je tržní prostředí, které podle něj připomíná to v Evropě či USA – s tím rozdílem, že v Číně je podpora dlouhodobější, koordinovanější a přímější.

Překonat Čínu nebude snadné

Země sice často čelí kritice ze strany západních vlád, které její přístup označují za „státní kapitalismus“ nebo dokonce za nekalou konkurenci. Faktem ale zůstává, že výsledky se dostavily. V současnosti vede Čína nejen v oblasti výroby elektromobilů, ale i v ovládání klíčových dodavatelských řetězců, zejména v oblasti výroby baterií. „Pokud dnes chcete vyrobit baterii do elektromobilu, všechny cesty vedou přes Čínu,“ říká analytik Michael Dunne.

Země jako Německo nebo USA se nyní snaží Čínu dohnat, avšak rozdíl je značný. Čína má v rukou celý dodavatelský řetězec, od těžby surovin přes výrobu článků až po finální produkt. Navíc disponuje rozsáhlou infrastrukturou a již dnes ovládá značnou část světového trhu.

Zatímco v západních zemích zůstávají elektromobily pro mnohé drahou alternativou, v Číně se staly běžným dopravním prostředkem. Jejich obliba není motivována módou ani „zelenou“ politikou, ale především nízkými provozními náklady, dostupností infrastruktury a širokou nabídkou levnějších modelů. A to je kombinace, která se těžko poráží.