Prezident Donald Trump zintenzivnil svůj veřejný tlak na americké korporace, které zvažují zvýšení cen kvůli jeho vlastní celní politice. Během několika málo dní napomenul tři z největších amerických značek – Walmart, Amazon a Mattel – za to, že připustily růst cen v souvislosti s novými obchodními tarify. V sobotu si Trump vzal na mušku Walmart (WMT), který oznámil, že kvůli globální obchodní válce bude muset zdražit. Prezident reagoval ostře: „Walmart a Čína by měly ‚sníst cla‘ a neúčtovat zákazníkům nic.“
Tato veřejná výtka byla třetím varováním během dvou týdnů a naznačuje nový přístup prezidenta k americkému byznysu: pokud firmy přenesou náklady na spotřebitele, mohou očekávat prezidentský protiútok.
Amazon (AMZN) se stal terčem kritiky koncem dubna, když údajně zvažoval zobrazování celních poplatků vedle konečných cen na své platformě. Trump osobně zavolal Jeffu Bezosovi, zakladateli společnosti, aby si stěžoval. Amazon nakonec oznámil, že tento plán „neuskuteční“.

Mattel (MAT), výrobce hraček jako Barbie a Hot Wheels, zase čelil hrozbě 100% cla poté, co oznámil nutnost zdražit. Jeho generální ředitel Ynon Kreiz otevřeně uvedl, že cla zvýší ceny a nepřivedou výrobu zpět do USA – v Americe podle něj nelze vyrábět levné hračky v konkurenceschopných cenách. Trump reagoval výhrůžkou: „Uvalíme 100% clo a Mattel neprodá ani jednu hračku.“
Takové zásahy se podle všeho zaměřují na firmy s velkým ziskem a veřejnou viditelností, které Trump může použít jako příklad – podobně jako Bidenova administrativa v rámci kampaně proti „chamtivé inflaci“.
Walmart se stal Trumpovým hlavním cílem poté, co varoval před vyššími cenami. Prezident tvrdí, že firma vydělává dost na to, aby náklady absorbovala sama – a nepromítala je do cen pro zákazníky. Trump označil firmu za nadměrně ziskovou a naznačil, že si „může dovolit sníst cla“.
Skutečnost je však složitější. Walmart sice dosahuje miliardových zisků, ale jeho provozní marže se pohybují těsně nad 4 % a čistá marže je pod 3 %. To je v maloobchodě velmi úzké rozpětí – a znamená, že firma nemůže dlouhodobě absorbovat náhlé a rozsáhlé zvýšení nákladů, aniž by to ovlivnilo zisky, investice a výplaty dividend.
Generální ředitel Doug McMillon uvedl, že Walmart ponese část celních nákladů, ale ne všechny: „Uděláme vše pro to, abychom ceny udrželi co nejnižší, ale nejsme schopni absorbovat veškerý tlak.“
Trumpova tvrdá rétorika může politicky rezonovat – spotřebitelé nechtějí platit víc a prezident se stylizuje do role jejich obránce proti „chamtivým korporacím“. Ekonomická realita je však neúprosná. Pokud ani Walmart se svým obrovským rozsahem a efektivitou není schopen zcela absorbovat cla, jiné firmy to zvládnou ještě méně.
A právě zde se nachází napětí mezi populistickou politikou a tržním prostředím. Trump požaduje, aby firmy ignorovaly základní ekonomickou logiku a nepřenášely náklady na zákazníky – v zemi, kde se většina podniků řídí odpovědností vůči akcionářům. Walmart je veřejně obchodovaná společnost a jeho vedení má zákonnou povinnost jednat v zájmu vlastníků, nikoli prezidenta.
Navíc, přestože Trumpova administrativa prezentuje cla jako neutrální daň placenou zahraničními firmami, ve skutečnosti je hradí americké firmy a spotřebitelé – což potvrzují i data z předchozích kol obchodní války během jeho prvního funkčního období.
Trumpova hrozba Walmartu, Amazonu i Mattelu vyšle varovný signál zbytku korporátní Ameriky. Avšak v situaci, kdy i ty nejefektivnější firmy nedokáží náklady zcela absorbovat, je nevyhnutelné, že ceny vzrostou. Tlak na společnosti, aby zůstaly zticha a ceny nezvyšovaly, může vést k podkopání důvěry investorů, snížení investic do expanze, technologií a zaměstnanců.

V následujících týdnech se investoři zaměří na výsledky společností jako Target (TGT) či Home Depot (HD), které by mohly ukázat, jak silně nové clo dopadá na ziskovost maloobchodníků. Pokud i tyto firmy oznámí zdražování, Trumpova hrozba se ukáže jako neefektivní – a americkým domácnostem nezbude než za zboží platit více.
週二,WTI 原油價格下跌,回吐前一交易日的溫和漲幅,因交易員對美國主導的俄羅斯與烏克蘭和談取得進展的報導做出反應。
最近的頭條新聞指出,基輔已達成美國協調的和平計劃初步協議。根據 ABC News 報導,一位美國官員確認,烏克蘭代表團在週二阿布達比舉行的會談中,與華盛頓就潛在和平協議的條款達成了共識。
儘管協議尚未最終確定且政治不確定性依然存在,市場參與者將此視為制裁可能放鬆的早期跡象,這可能從長遠來看導致俄羅斯石油供應增加。
在更廣泛的背景下,對供應過剩的擔憂依舊存在。分析師仍然預期美國頁岩地區和非OPEC國家的產量增速將超過全球需求。
OPEC+ 的局勢未能提供顯著支持。該組織在 2026 年第一季度暫停了產量增長,此前年初曾明顯計劃增加供應,這提高了隨著年份進展庫存可能增加的預期。
同時,由於美聯儲官員的「鴿派」評論,降息預期再次成為焦點。理論上這可能支持燃料需求,但交易員更加關注供應動態以及與和談相關的新聞。
從技術角度來看,價格在4小時圖上反復下跌至100期簡單移動平均線以下,對空頭有利。4小時和日線圖上的振盪指標均為負,進一步支持看跌情緒。強支撐位於57.00美元整數關口,若跌破,價格將加速下跌至10月低點。阻力位於9日EMA和58.00美元整數關口之前。