Experti tento pátek čekají na zprávu o americkém indexu cen osobní spotřeby (PCE), který je klíčovým ukazatelem pro Federální rezervní systém (Fed).

Údaje mají podle očekávání objasnit budoucí pohyb úrokových sazeb na zbytek roku. Na základě nedávno zveřejněného zápisu ze zasedání Fedu a mírných komentářů představitelů, kteří pochybovali o trvalém poklesu inflace, se trhy už adaptovaly na možnost zvýšení sazeb.

Samostatné zprávy ukázaly zkraje tohoto měsíce mírný růst spotřebitelských cen, který nedosáhl očekávaných hodnot. To po měsících vyšší inflace podpořilo naději, že letos může dojít ke snížení sazeb.

Zápisy z posledních zasedání Fedu potvrdily, že regulátoři očekávají zmírnění cenových tlaků, byť upozornili, že bude potřeba počkat ještě několik měsíců, než si budou jisti, že bylo dosaženo inflačního cíle 2 %, a teprve pak budou moci podniknout nové ekonomické kroky.

Tento týden čeká účastníky trhu řada projevů mnoha klíčových osobností Federálního rezervního systému, včetně Michelle Bowmanové, Loretty Mesterové z clevelandského Fedu, Lisy Cookové, Johna Williamse z newyorského Fedu a Raphaela Bostice z atlantského Fedu. Tyto události napoví investorům něco víc k současnému ekonomickému klimatu.

Ekonomický program obsahuje také aktualizované odhady ekonomického růstu USA za první čtvrtletí, které mají být zveřejněny ve čtvrtek, a Béžovou knihu Federálního rezervního systému, která má být zveřejněna ve středu. Tyto údaje poskytnou další informace o stavu ekonomiky, které by mohly ovlivnit budoucí měnověpolitická rozhodnutí.

Evropská centrální banka (ECB) na nadcházejícím červnovém zasedání pravděpodobně podnikne kroky ke snížení úrokových sazeb ze současné rekordní úrovně 4 %. Tempo dalšího snižování sazeb ale zůstává nejasné, zvlášť v kontextu nadcházejících pátečních údajů o inflaci v eurozóně, které by mohly ukázat přetrvávající cenové tlaky.

Očekává se, že inflace v eurozóně vzroste v květnu na 2,5 % z dubnových 2,4 % p. a., přičemž jádrová inflace zůstane na úrovni 2,7 %. Uvedené by ECB nemělo bránit, aby v červnu snížila sazby, i když se někteří představitelé vyslovili proti dalšímu uvolňování měnové politiky.

Příští týden budou zveřejněny i důležité ekonomické údaje za eurozónu, včetně pondělního indexu podnikatelského klimatu IFO v Německu a úterního průzkumu inflačních očekávání ECB.

Pozornost trhu se soustředí na nadcházející údaje o inflaci v Tokiu, které budou zveřejněny v pátek. Analytici a investoři je analyzují ve snaze předpovědět možné změny měnové politiky Bank of Japan, a to hlavně v souvislosti s očekávaným dalším zvýšením úrokových sazeb.

Tato zpráva vyjde dva týdny před zasedáním Bank of Japan, na kterém – jak experti předpokládají – může po významném březnovém rozhodnutí dojít ke druhému zvýšení sazeb. Země je pod čím dál větším tlakem na centrální banku, aby zvýšila sazby, protože kurz jenu stále oslabuje, což zvyšuje cenu dováženého zboží a zatěžuje spotřebitelskou poptávku.

Tento pátek dále japonské ministerstvo financí představí údaje o posledních intervencích na devizovém trhu a změnách v harmonogramu nákupů dluhopisů Bank of Japan. Investoři budou pozorně sledovat možné snížení nákupů ze strany centrální banky.

Čína začátkem týdne, v pondělí, zveřejní údaje o průmyslových ziscích za uplynulý rok, čímž analytikům a investorům umožní posoudit, jestli dubnové výsledky oživily z velkého březnového poklesu. Ten zatížil ekonomický růst země v prvním čtvrtletí a zpomalil ho na 4,3 %.

Oficiální PMI pro výrobní a nevýrobní sektor budou zveřejněny v pátek. Ekonomové předpokládají, že výrobní PMI by měl v květnu už potřetí v řadě překonat hranici 50 a tímto způsobem naznačit růst.

Peking si pro letošní rok stanovil ambiciózní cíl ekonomického růstu ve výši přibližně 5 %, který je ale podle mnoha expertů těžko dosažitelný. Hlavním protivětrem pro druhou největší ekonomiku světa jsou stále přetrvávající potíže v sektoru nemovitostí a slabá spotřebitelská poptávka.

Ceny ropy v pátek vzrostly o 1 %, ale týden zakončily v červených číslech kvůli předpokladu, že silný ekonomický růst USA by mohl držet úrokové sazby na vysoké úrovni po delší dobu, což by následně ovlivnilo poptávku po pohonných hmotách.

Ceny Brentu během týdne klesly o 2,1 %, čímž zaznamenaly největší počet po sobě jdoucích poklesů od začátku ledna. Americká WTI za celý týden klesla o 2,8 %.

Vysoké úrokové sazby vedou k růstu nákladů na úvěry a půjčky, což by mohlo omezit ekonomickou aktivitu a snížit poptávku po ropě. Celková poptávka po ropě ale podle analytiků Morgan Stanley zůstává vysoká.

Celosvětová spotřeba kapalných ropných produktů se podle jejich odhadu letos zvýší přibližně o 1,5 milionů barelů denně.

Jak experti zdůrazňují, slabou poptávku po benzínu ve Spojených státech kompenzuje nárůst globální poptávky, který byl patrný zejména na začátku roku.