Česká republika v pondělí oficiálně podala čtvrtou žádost o platbu z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který je klíčovým finančním pilířem Národního plánu obnovy (NPO). Pokud bude žádost schválena, může země získat přibližně 44,8 miliardy korun ve formě grantů a dalších 1 miliardu korun jako půjčku. Jedná se o dosud nejvyšší platbu, která představuje přes 20 % z celkové alokace NPO pro Českou republiku.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že Česku se daří v naplňování cílů plánu ve strategických oblastech. Jde například o energetické úspory, digitalizaci, ochranu životního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání. Investice směřují mimo jiné na budování 5G sítí ve venkovských oblastech, zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů, modernizaci stavebních úřadů, podporu obnovitelných zdrojů energie, ale i do zalesňování a renovačních projektů veřejného osvětlení.
Dále se plán zaměřuje na rehabilitační péči, transformaci univerzit v oblasti zelených dovedností a na dostupné bydlení. Jedním z důvodů úspěchu je i to, že se Česku podařilo do žádosti zařadit více milníků, než se původně předpokládalo. Některé byly totiž splněny s předstihem, což podle náměstka ministra průmyslu Martina Frélicha potvrzuje, že implementace NPO je na správné cestě.
Součástí žádosti je celkem 55 milníků a cílů v oblasti grantů a další 3 milníky v části půjček. Mezi nimi jsou i důležité legislativní reformy. Patří sem zejména zákon o regulaci lobbování, novela energetického zákona LEX RES 3, zákon o akceleračních zónách a novela vodního zákona. Tyto reformy mají zásadní význam pro dlouhodobé posílení transparentnosti, efektivity a udržitelnosti státní správy i podnikatelského prostředí.
Evropská komise má na posouzení žádosti dva měsíce. Během této lhůty ji projedná i Hospodářský a finanční výbor, jehož stanovisko Komise vezme v potaz. V případě kladného hodnocení budou finanční prostředky uvolněny pravděpodobně na podzim tohoto roku.
Národní plán obnovy vznikl jako odpověď na pandemii covid-19, která odhalila řadu slabých míst ve fungování států i ekonomik. Jeho cílem je nasměrovat Českou republiku ke zelené a digitální budoucnosti, s důrazem na inovace, udržitelnost a sociální inkluzi. Celkově může Česko získat až 209 miliard korun ve formě grantů a 10,6 miliardy korun ve formě půjček, pokud bude i nadále úspěšně plnit nastavené milníky a cíle.
Kromě výše zmíněných oblastí plán zahrnuje i podporu digitální transformace veřejné správy, výzkumu a vývoje, vzdělávání a zdravotní péče. Postupné naplňování těchto priorit je důležité nejen pro krátkodobé oživení ekonomiky, ale i pro dlouhodobou konkurenceschopnost a stabilitu České republiky v evropském i globálním kontextu.
Aktuální žádost o platbu v rámci Národního plánu obnovy představuje pro Českou republiku důležitý krok k získání dalších prostředků z evropského fondu RRF. Zahrnuje nejen investice do konkrétních projektů, ale i legislativní reformy, které mají zásadní vliv na efektivitu a transparentnost systému. S blížícím se konečným termínem pro čerpání prostředků je důležité, aby Česko pokračovalo v plnění plánu včas a efektivně. Pokud bude žádost schválena, může to znamenat významný posun v naplňování cílů směřujících k zelené a digitální transformaci země.
Čtvrtá žádost o platbu v rámci Národního plánu obnovy představuje významný moment pro Českou republiku, která se snaží maximálně využít prostředky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Získání přibližně 45,8 miliardy korun by znamenalo nejen finanční injekci, ale především potvrzení, že Česko dokáže plnit náročné milníky a cíle spojené s modernizací ekonomiky. Tato platba je zatím nejvyšší a její úspěšné schválení by posílilo důvěru v celkový směr transformace země směrem k udržitelnosti, digitalizaci a odolnosti vůči krizím.
Zásadní roli hrají nejen investiční projekty, ale i legislativní reformy, které mají dlouhodobý dopad na podnikatelské prostředí a státní správu. Právě jejich hladká implementace bude klíčová pro pokračující podporu ze strany Evropské komise. V kontextu blížícího se konce programového období je rovněž nezbytné udržet tempo čerpání a administrativní připravenost.
Schválení žádosti bude na konci dne signálem, že Česko je schopné účelně a transparentně využívat evropské finance pro budoucí růst. Úspěšná realizace NPO bude mít pozitivní dopad na celou společnost a posílí postavení Česka v rámci evropské ekonomiky.
Am Freitag verzeichnete Gold ein moderates Plus. Obwohl der U.S. Dollar Index über die psychologisch wichtige Marke von 100,00 Punkten gestiegen ist, haben gemischte Signale aus der US-Wirtschaft seinen Anstieg gebremst. 
Die Veröffentlichung der März-Daten der University of Michigan zeichnete ein uneinheitliches Bild. Der Index für das Verbrauchervertrauen fiel auf 53,3 Punkte gegenüber erwarteten 54,0 und 55,5 im Februar. Auch der Index für die Verbrauchererwartungen sank von 54,1 auf 51,7. Gleichzeitig stiegen die Inflationserwartungen auf Sicht von einem Jahr von 3,4 % auf 3,8 %, während die Fünfjahreserwartungen unverändert bei 3,2 % blieben, was auf anhaltende Sorgen über die Inflation hindeutet.
US-Präsident Donald Trump kündigte eine Verschiebung der militärischen Angriffe auf iranische Energieanlagen an und verlängerte die Frist bis zum 6. April 2026. Seinen Angaben zufolge wurde diese Entscheidung „auf Ersuchen der iranischen Regierung“ vor dem Hintergrund laufender Verhandlungen getroffen. Dieser Schritt hat die geopolitischen Spannungen jedoch nur teilweise gemildert: Iran bleibt bei seiner harten Haltung, und die Unsicherheit über den weiteren Verlauf des Konflikts hält an. Unterdessen berichtet das The Wall Street Journal, dass das Pentagon die Entsendung von zusätzlich 10.000 Soldaten in den Nahen Osten erwägt, was das Risiko einer neuen Eskalationswelle erhöht.
Angebotsstörungen in der Straße von Hormus stützen weiterhin die hohen Ölpreise, was die Inflationserwartungen verstärkt und die Aufmerksamkeit der Anleger auf eine mögliche geldpolitische Straffung lenkt. Laut Daten von CME FedWatch wird die Wahrscheinlichkeit einer Zinserhöhung der Federal Reserve bis Ende 2026 derzeit auf rund 50 % geschätzt, während die Märkte vor der Konfrontation zwischen den USA und Iran noch 2–3 Zinssenkungen eingepreist hatten.
Steigende Renditen von US-Staatsanleihen setzen Gold ebenfalls unter Druck. Die Rendite zehnjähriger Papiere kletterte auf 4,45 % und erreichte damit den höchsten Stand seit Juli 2025, was die Opportunitätskosten für das Halten unverzinslicher Anlagen erhöht. Gleichzeitig bleibt der Dollar aufgrund seines Status als wichtigste Reservewährung robust. Da Öl und Gold in US-Dollar denominiert sind, stützen steigende Ölpreise häufig die US-Währung und begrenzen damit das Aufwärtspotenzial von Gold.
Aus technischer Sicht liegen die Oszillatoren weiterhin tief im negativen Bereich und untermauern damit die bärische Stimmung. Die Bullen müssen mindestens einen Ausbruch über den 100-Tage-SMA schaffen, um ihre Chancen zu verbessern.
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
