Česká republika v pondělí oficiálně podala čtvrtou žádost o platbu z evropského Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), který je klíčovým finančním pilířem Národního plánu obnovy (NPO). Pokud bude žádost schválena, může země získat přibližně 44,8 miliardy korun ve formě grantů a dalších 1 miliardu korun jako půjčku. Jedná se o dosud nejvyšší platbu, která představuje přes 20 % z celkové alokace NPO pro Českou republiku.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček uvedl, že Česku se daří v naplňování cílů plánu ve strategických oblastech. Jde například o energetické úspory, digitalizaci, ochranu životního prostředí, zdravotnictví a vzdělávání. Investice směřují mimo jiné na budování 5G sítí ve venkovských oblastech, zvyšování bezpečnosti železničních přejezdů, modernizaci stavebních úřadů, podporu obnovitelných zdrojů energie, ale i do zalesňování a renovačních projektů veřejného osvětlení.
Dále se plán zaměřuje na rehabilitační péči, transformaci univerzit v oblasti zelených dovedností a na dostupné bydlení. Jedním z důvodů úspěchu je i to, že se Česku podařilo do žádosti zařadit více milníků, než se původně předpokládalo. Některé byly totiž splněny s předstihem, což podle náměstka ministra průmyslu Martina Frélicha potvrzuje, že implementace NPO je na správné cestě.
Součástí žádosti je celkem 55 milníků a cílů v oblasti grantů a další 3 milníky v části půjček. Mezi nimi jsou i důležité legislativní reformy. Patří sem zejména zákon o regulaci lobbování, novela energetického zákona LEX RES 3, zákon o akceleračních zónách a novela vodního zákona. Tyto reformy mají zásadní význam pro dlouhodobé posílení transparentnosti, efektivity a udržitelnosti státní správy i podnikatelského prostředí.
Evropská komise má na posouzení žádosti dva měsíce. Během této lhůty ji projedná i Hospodářský a finanční výbor, jehož stanovisko Komise vezme v potaz. V případě kladného hodnocení budou finanční prostředky uvolněny pravděpodobně na podzim tohoto roku.
Národní plán obnovy vznikl jako odpověď na pandemii covid-19, která odhalila řadu slabých míst ve fungování států i ekonomik. Jeho cílem je nasměrovat Českou republiku ke zelené a digitální budoucnosti, s důrazem na inovace, udržitelnost a sociální inkluzi. Celkově může Česko získat až 209 miliard korun ve formě grantů a 10,6 miliardy korun ve formě půjček, pokud bude i nadále úspěšně plnit nastavené milníky a cíle.
Kromě výše zmíněných oblastí plán zahrnuje i podporu digitální transformace veřejné správy, výzkumu a vývoje, vzdělávání a zdravotní péče. Postupné naplňování těchto priorit je důležité nejen pro krátkodobé oživení ekonomiky, ale i pro dlouhodobou konkurenceschopnost a stabilitu České republiky v evropském i globálním kontextu.
Aktuální žádost o platbu v rámci Národního plánu obnovy představuje pro Českou republiku důležitý krok k získání dalších prostředků z evropského fondu RRF. Zahrnuje nejen investice do konkrétních projektů, ale i legislativní reformy, které mají zásadní vliv na efektivitu a transparentnost systému. S blížícím se konečným termínem pro čerpání prostředků je důležité, aby Česko pokračovalo v plnění plánu včas a efektivně. Pokud bude žádost schválena, může to znamenat významný posun v naplňování cílů směřujících k zelené a digitální transformaci země.
Čtvrtá žádost o platbu v rámci Národního plánu obnovy představuje významný moment pro Českou republiku, která se snaží maximálně využít prostředky z evropského Nástroje pro oživení a odolnost. Získání přibližně 45,8 miliardy korun by znamenalo nejen finanční injekci, ale především potvrzení, že Česko dokáže plnit náročné milníky a cíle spojené s modernizací ekonomiky. Tato platba je zatím nejvyšší a její úspěšné schválení by posílilo důvěru v celkový směr transformace země směrem k udržitelnosti, digitalizaci a odolnosti vůči krizím.
Zásadní roli hrají nejen investiční projekty, ale i legislativní reformy, které mají dlouhodobý dopad na podnikatelské prostředí a státní správu. Právě jejich hladká implementace bude klíčová pro pokračující podporu ze strany Evropské komise. V kontextu blížícího se konce programového období je rovněž nezbytné udržet tempo čerpání a administrativní připravenost.
Schválení žádosti bude na konci dne signálem, že Česko je schopné účelně a transparentně využívat evropské finance pro budoucí růst. Úspěšná realizace NPO bude mít pozitivní dopad na celou společnost a posílí postavení Česka v rámci evropské ekonomiky.
Vendredi, l’or a affiché une progression modérée. Malgré un Dollar Index américain passé au-dessus du seuil psychologique des 100,00, les signaux mitigés en provenance de l’économie américaine ont freiné sa progression. 
La publication des données de mars de l’University of Michigan a dressé un tableau contrasté. L’indice de confiance des consommateurs a reculé à 53,3 points, contre 54,0 attendus et 55,5 en février. L’indice des anticipations des consommateurs a également baissé, passant de 54,1 à 51,7. Dans le même temps, les anticipations d’inflation à un an sont montées à 3,8 % après 3,4 %, tandis que les perspectives à cinq ans sont restées inchangées à 3,2 %, illustrant la persistance des préoccupations liées à l’inflation.
Le président américain Donald Trump a annoncé le report de frappes militaires contre des installations énergétiques iraniennes, repoussant l’échéance au 6 avril 2026. Selon lui, cette décision a été prise « à la demande du gouvernement iranien » dans le cadre de négociations en cours. Toutefois, cette mesure n’a que partiellement apaisé les tensions géopolitiques : l’Iran maintient une position ferme et l’incertitude quant à l’évolution future du conflit demeure. Parallèlement, The Wall Street Journal rapporte que le Pentagone envisage de déployer 10 000 soldats supplémentaires au Moyen-Orient, ce qui accroît le risque d’une nouvelle vague d’escalade.
Les perturbations de l’approvisionnement via le détroit d’Ormuz continuent de soutenir des prix du pétrole élevés, renforçant les anticipations d’inflation et recentrant l’attention des investisseurs sur un possible durcissement monétaire. D’après les données de CME FedWatch, la probabilité d’une hausse des taux de la Réserve fédérale d’ici fin 2026 est estimée à environ 50 %, alors qu’avant la confrontation entre les États‑Unis et l’Iran, les marchés anticipaient 2 à 3 baisses de taux.
La hausse des rendements des Treasuries américains exerce également une pression sur l’or. Le rendement des obligations à 10 ans est monté à 4,45 %, atteignant son plus haut niveau depuis juillet 2025, ce qui accroît le coût d’opportunité de la détention d’actifs ne générant pas de revenu. Dans le même temps, le dollar reste solide en raison de son statut de principale monnaie de réserve. Étant donné que le pétrole et l’or sont libellés en dollars, la hausse des prix du pétrole a souvent tendance à soutenir la devise américaine, limitant le potentiel de hausse de l’or.
Sur le plan technique, les oscillateurs restent profondément ancrés en territoire négatif, ce qui soutient le sentiment baissier. Les acheteurs doivent au minimum franchir à la hausse la moyenne mobile simple à 100 jours (SMA 100) pour améliorer leurs chances.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
