Tchaj-wan se rozhodl výrazně zpřísnit své vývozní předpisy a připojil se k mezinárodnímu tlaku na čínské technologické giganty. Zařazení Huawei a Semiconductor Manufacturing International Corporation (SMIC) na seznam subjektů podléhajících vývozním omezením posiluje pozici Tchaj-wanu jako strategického hráče po boku Spojených států. Důvodem jsou obavy z možného využití pokročilých technologií k vojenským účelům a šíření zbraní, jak uvádí místní úřady.
Krok přichází v době rostoucího napětí mezi USA a Čínou, především v oblastech jako umělá inteligence a pokročilé polovodiče. Tchaj-wan, ač formálně nezávislý, zůstává silně navázán na americké zájmy a jeho opatření je vnímáno jako snaha sladit se s politikou Washingtonu. Jak uvedl odborník Min-yen Chiang, jde o proaktivní signál, že Tchaj-wan nechce být jen pasivním následovníkem, ale aktivním partnerem.

Podle analytiků je dopad na Huawei a SMIC spíše symbolický, neboť americká omezení již čínské firmy silně zasáhla. Přesto však aktualizace pravidel může předejít nepřímým únikům technologií, jak ukázal nedávný případ čipů TSMC v zařízení Huawei.
Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM), největší výrobce čipů na světě, čelí rostoucí pozornosti amerických regulačních orgánů. Zpráva, že čipy TSMC skončily ve smartphonech Huawei navzdory předchozím zákazům, vyvolala vyšetřování amerického ministerstva obchodu. Možná pokuta až 1 miliarda dolarů by byla signálem pro celý obor, že přímá i nepřímá kontrola vývozu je brána vážně.
Zástupce Counterpoint Research Brady Wang připomněl, že tento incident přiměl TSMC i vládu k revizi kontrolních mechanismů. I když nové taiwanské předpisy nejsou přímou reakcí na tento případ, přispívají ke zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce.
Navzdory sankcím Huawei pokračuje v aktivitách – uvedení smartphonu Mate 60 vybaveného pokročilým čipem od SMIC signalizuje technologický pokrok. USA již v reakci posílily dohled nad vývozem čipových technologií do Číny.
Odborníci, jako Galen Zeng z IDC, tvrdí, že omezení vývozu z Tchaj-wanu jsou nejen reakcí na bezpečnostní obavy Washingtonu, ale i součástí snahy zajistit větší dohled nad tokem technologií. Tchaj-wan se tak snaží být aktivní v předcházení únikům skrze třetí strany a tím přispívá ke globálnímu rámce exportních kontrol.
Zároveň ale omezení mohou dlouhodobě přinést neočekávaný efekt – urychlení čínské snahy o soběstačnost. Podle Zenga to může posílit domácí výrobce čipového zařízení, materiálů a komponentů, protože čínské firmy budou nuceny hledat vlastní řešení.

Tchaj-wan se postavil do čela technologické obrany proti Číně, a to s větší rozhodností než mnohé jiné země. Jeho postoj posiluje geopolitickou spolupráci s USA a zároveň naznačuje, že technologie a bezpečnost se stávají neoddělitelně propojenými.
Ren Zhenfei, zakladatel Huawei, nedávno prohlásil, že čínská technologie zůstává o generaci pozadu za USA, ale zároveň vyzdvihl nové přístupy jako klastrování nebo vrstvení čipů, které umožňují dosahovat srovnatelného výkonu. Tento postoj ukazuje, že Huawei se nechce vzdát bez boje – přizpůsobuje se tlaku a hledá inovace v rámci dostupných možností.
Taiwanská strategie může v krátkodobém horizontu omezit schopnosti čínských firem, ale zároveň nutí Peking akcelerovat technologickou nezávislost. Tato dynamika má potenciál přetvořit strukturu globálního polovodičového průmyslu v příštích letech.
Zpřísnění vývozních pravidel Tchaj-wanu vůči čínským technologickým gigantům Huawei a SMIC představuje symbolický, ale důležitý krok v posilování strategického partnerství s USA. Ačkoli dopady budou pravděpodobně omezené kvůli již existujícím sankcím, nová opatření zvyšují transparentnost a omezují možnost nepřímých úniků technologií. Tato politika signalizuje odhodlání Tchaj-wanu sehrávat aktivnější roli v globální kontrole polovodičového řetězce. Zároveň ale může přispět k rychlejšímu rozvoji čínské technologické soběstačnosti, protože Peking bude ještě více motivován k budování vlastních kapacit bez závislosti na zahraničních dodavatelích. Konflikt o čipy tak pokračuje i v regulačním prostoru.
Изглежда, че Иран е прав — Доналд Тръмп води преговори сам със себе си. Първо президентът на САЩ отправя ултиматум, после се отказва от него и нарежда да не се бомбардира енергийната инфраструктура на Иран. Първо за пет дни, после за десет. Шефът на Белия дом говори за предполагаем „подарък“ от Техеран и за „полезни“ преговори. В същото време Иран и Израел продължават да се атакуват взаимно, а Ормузкият проток остава затворен. Всичко това убеждава инвеститорите, че надеждите за мир са напразни, и позволява на EUR/USD да пада.
Най-изненадващият факт е, че въпреки силните колебания, цената на петрола не е достигала исторически върхове вече почти три седмици. До известна степен за това допринасят оптимизмът, който струи от Белия дом, постепенното пренасочване на доставките и барелите от стратегическите резерви, които излизат на пазара.
Динамика на щатския долар и S&P 500
Щатският долар поскъпва, но не успява напълно да навакса спада в борсовите индекси. Един от двигателите на силата на зелената валута по време на конфликта в Близкия изток е статутът ѝ на „убежище“ при кризи. В същото време разпродажбата на S&P 500 през последната пълна седмица на март подсказва, че EUR/USD би трябвало да се търгува значително по-ниско.
Американският фондов пазар е уплашен от риска от стагфлация. Анализаторите на Bloomberg наистина понижиха прогнозата си за растежа на БВП на САЩ за 2026 г. от 2.5% на 2.3%. Сега те отчитат и по-висок риск от рецесия през следващите 12 месеца — 30%, спрямо 25% преди това. Предпочитаният от Fed показател за инфлацията, индексът PCE, се е повишил от 2.6% на 3.1%.
В същото време OECD повиши прогнозата си за растежа на БВП на САЩ от 1.7% на 2.0%, като посочи като причина инвестициите в технологии с изкуствен интелект. Прогнозите за енерго зависима Европа бяха понижени.
Прогнози на OECD за европейските икономики

Еврозоната очевидно ще пострада повече от конфликта в Близкия изток, отколкото Съединените щати. Това е още един аргумент в полза на продажбата на EUR/USD. Все пак има и някои нюанси: валутната двойка всъщност поскъпна по-рано в отговор на митата на Белия дом, насочени към ЕС, тъй като инвеститорите очакваха американците да понесат разходите.

Така спадът на EUR/USD показва, че Trump не успя да подаде спасителен пояс с помирителна реторика. Това не е търговска война в Близкия изток — това е истинска война. Iran няма намерение да отстъпи, независимо колко изкусни са преговорните умения на президента. В същото време рисковете от ескалация тласкат Brent обратно към скорошните му върхове.
Техническа картина на EUR/USD
На дневната графика EUR/USD се плъзга към долния край на диапазона на справедливата стойност 1.151–1.165. Пробивът на подкрепата при 1.151 би позволил увеличаване на късите позиции, открити от 1.160. Целите за понижението на еврото спрямо долара са пивот нивата при 1.144 и 1.134.
БЪРЗИ ЛИНКОВЕ