Tchaj-wan se rozhodl výrazně zpřísnit své vývozní předpisy a připojil se k mezinárodnímu tlaku na čínské technologické giganty. Zařazení Huawei a Semiconductor Manufacturing International Corporation (SMIC) na seznam subjektů podléhajících vývozním omezením posiluje pozici Tchaj-wanu jako strategického hráče po boku Spojených států. Důvodem jsou obavy z možného využití pokročilých technologií k vojenským účelům a šíření zbraní, jak uvádí místní úřady.
Krok přichází v době rostoucího napětí mezi USA a Čínou, především v oblastech jako umělá inteligence a pokročilé polovodiče. Tchaj-wan, ač formálně nezávislý, zůstává silně navázán na americké zájmy a jeho opatření je vnímáno jako snaha sladit se s politikou Washingtonu. Jak uvedl odborník Min-yen Chiang, jde o proaktivní signál, že Tchaj-wan nechce být jen pasivním následovníkem, ale aktivním partnerem.
Podle analytiků je dopad na Huawei a SMIC spíše symbolický, neboť americká omezení již čínské firmy silně zasáhla. Přesto však aktualizace pravidel může předejít nepřímým únikům technologií, jak ukázal nedávný případ čipů TSMC v zařízení Huawei.
$52.50Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM), největší výrobce čipů na světě, čelí rostoucí pozornosti amerických regulačních orgánů. Zpráva, že čipy TSMC skončily ve smartphonech Huawei navzdory předchozím zákazům, vyvolala vyšetřování amerického ministerstva obchodu. Možná pokuta až 1 miliarda dolarů by byla signálem pro celý obor, že přímá i nepřímá kontrola vývozu je brána vážně.
Zástupce Counterpoint Research Brady Wang připomněl, že tento incident přiměl TSMC i vládu k revizi kontrolních mechanismů. I když nové taiwanské předpisy nejsou přímou reakcí na tento případ, přispívají ke zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce.
Navzdory sankcím Huawei pokračuje v aktivitách – uvedení smartphonu Mate 60 vybaveného pokročilým čipem od SMIC signalizuje technologický pokrok. USA již v reakci posílily dohled nad vývozem čipových technologií do Číny.
Odborníci, jako Galen Zeng z IDC, tvrdí, že omezení vývozu z Tchaj-wanu jsou nejen reakcí na bezpečnostní obavy Washingtonu, ale i součástí snahy zajistit větší dohled nad tokem technologií. Tchaj-wan se tak snaží být aktivní v předcházení únikům skrze třetí strany a tím přispívá ke globálnímu rámce exportních kontrol.
Zároveň ale omezení mohou dlouhodobě přinést neočekávaný efekt – urychlení čínské snahy o soběstačnost. Podle Zenga to může posílit domácí výrobce čipového zařízení, materiálů a komponentů, protože čínské firmy budou nuceny hledat vlastní řešení.
Tchaj-wan se postavil do čela technologické obrany proti Číně, a to s větší rozhodností než mnohé jiné země. Jeho postoj posiluje geopolitickou spolupráci s USA a zároveň naznačuje, že technologie a bezpečnost se stávají neoddělitelně propojenými.
Ren Zhenfei, zakladatel Huawei, nedávno prohlásil, že čínská technologie zůstává o generaci pozadu za USA, ale zároveň vyzdvihl nové přístupy jako klastrování nebo vrstvení čipů, které umožňují dosahovat srovnatelného výkonu. Tento postoj ukazuje, že Huawei se nechce vzdát bez boje – přizpůsobuje se tlaku a hledá inovace v rámci dostupných možností.
Taiwanská strategie může v krátkodobém horizontu omezit schopnosti čínských firem, ale zároveň nutí Peking akcelerovat technologickou nezávislost. Tato dynamika má potenciál přetvořit strukturu globálního polovodičového průmyslu v příštích letech.
Zpřísnění vývozních pravidel Tchaj-wanu vůči čínským technologickým gigantům Huawei a SMIC představuje symbolický, ale důležitý krok v posilování strategického partnerství s USA. Ačkoli dopady budou pravděpodobně omezené kvůli již existujícím sankcím, nová opatření zvyšují transparentnost a omezují možnost nepřímých úniků technologií. Tato politika signalizuje odhodlání Tchaj-wanu sehrávat aktivnější roli v globální kontrole polovodičového řetězce. Zároveň ale může přispět k rychlejšímu rozvoji čínské technologické soběstačnosti, protože Peking bude ještě více motivován k budování vlastních kapacit bez závislosti na zahraničních dodavatelích. Konflikt o čipy tak pokračuje i v regulačním prostoru.
Es scheint, als hätte Iran recht – Donald Trump verhandelt mit sich selbst. Zunächst stellt der US-Präsident ein Ultimatum, dann zieht er es wieder zurück und ordnet an, Irans Energieinfrastruktur nicht zu bombardieren. Erst fünf Tage, dann zehn. Der Hausherr des Weißen Hauses spricht von einem angeblichen „Geschenk“ aus Teheran und von „produktiven“ Gesprächen. Dennoch greifen sich Iran und Israel weiterhin gegenseitig an, und die Straße von Hormus bleibt gesperrt. All das überzeugt Investoren davon, dass die Hoffnungen auf Frieden trügerisch sind, und ermöglicht es dem EUR/USD, zu fallen.
Das Erstaunlichste ist, dass der Ölpreis trotz heftiger Ausschläge seit fast drei Wochen keine Rekordstände mehr erreicht hat. Dazu trägt der vom Weißen Haus verbreitete Optimismus bei, ebenso wie die schrittweise Umleitung von Lieferungen und die auf den Markt gelangenden Barrel aus strategischen Reserven.
Entwicklung des US-Dollar und des S&P 500
Der US-Dollar legt zu, hält jedoch nicht vollständig Schritt mit dem Einbruch der Aktienindizes. Ein Treiber der Stärke des Greenback im Nahostkonflikt ist sein Status als sicherer Hafen. Gleichzeitig deutet der Ausverkauf im S&P 500 in der letzten vollen Märzwoche darauf hin, dass EUR/USD deutlich niedriger notieren müsste.
Der US-Aktienmarkt ist von Stagflationsrisiken verunsichert. So haben Analysten von Bloomberg ihre Prognose für das US-BIP 2026 von 2,5 % auf 2,3 % gesenkt. Sie sehen nun auch ein höheres Rezessionsrisiko in den kommenden zwölf Monaten – 30 %, nach zuvor 25 %. Der bevorzugte Inflationsindikator der Fed, der PCE-Index, ist von 2,6 % auf 3,1 % gestiegen.
Die OECD hat ihre Prognose für das US-BIP jedoch von 1,7 % auf 2,0 % angehoben und verweist dabei auf Investitionen in KI-Technologien. Die Prognosen für das energieabhängige Europa wurden gesenkt.
OECD-Prognosen für die europäischen Volkswirtschaften
Die Eurozone wird eindeutig stärker unter dem Konflikt im Nahen Osten leiden als die Vereinigten Staaten. Das ist ein weiteres Argument für den Verkauf von EUR/USD. Dennoch gibt es einige Nuancen: Das Währungspaar ist zuvor tatsächlich gestiegen, nachdem das White House Zölle gegen die EU verhängt hatte, weil Anleger davon ausgingen, dass die Amerikaner die Kosten tragen würden.
Damit zeigt der Rückgang von EUR/USD, dass es Trump mit versöhnlicher Rhetorik nicht gelungen ist, einen Rettungsanker auszuwerfen. Dies ist kein Handelskrieg im Nahen Osten – es ist ein echter Krieg. Iran wird nicht nachgeben, ganz gleich, wie ausgefeilt die Verhandlungskünste des Präsidenten sind. Gleichzeitig treiben die Eskalationsrisiken Brent zurück in die Nähe seiner jüngsten Höchststände.
Technischer Ausblick für EUR/USD
Im Tageschart bewegt sich EUR/USD in Richtung der Unterseite der Fair-Value-Spanne von 1,151–1,165. Ein Bruch der Unterstützung bei 1,151 würde es ermöglichen, Short-Positionen aufzustocken, die ab 1,160 eröffnet wurden. Die Zielmarken für die Abwärtsbewegung des Euro gegenüber dem Dollar liegen an den Pivot-Levels bei 1,144 und 1,134.
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
