Tchaj-wan se rozhodl výrazně zpřísnit své vývozní předpisy a připojil se k mezinárodnímu tlaku na čínské technologické giganty. Zařazení Huawei a Semiconductor Manufacturing International Corporation (SMIC) na seznam subjektů podléhajících vývozním omezením posiluje pozici Tchaj-wanu jako strategického hráče po boku Spojených států. Důvodem jsou obavy z možného využití pokročilých technologií k vojenským účelům a šíření zbraní, jak uvádí místní úřady.
Krok přichází v době rostoucího napětí mezi USA a Čínou, především v oblastech jako umělá inteligence a pokročilé polovodiče. Tchaj-wan, ač formálně nezávislý, zůstává silně navázán na americké zájmy a jeho opatření je vnímáno jako snaha sladit se s politikou Washingtonu. Jak uvedl odborník Min-yen Chiang, jde o proaktivní signál, že Tchaj-wan nechce být jen pasivním následovníkem, ale aktivním partnerem.
Podle analytiků je dopad na Huawei a SMIC spíše symbolický, neboť americká omezení již čínské firmy silně zasáhla. Přesto však aktualizace pravidel může předejít nepřímým únikům technologií, jak ukázal nedávný případ čipů TSMC v zařízení Huawei.
$52.50Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSM), největší výrobce čipů na světě, čelí rostoucí pozornosti amerických regulačních orgánů. Zpráva, že čipy TSMC skončily ve smartphonech Huawei navzdory předchozím zákazům, vyvolala vyšetřování amerického ministerstva obchodu. Možná pokuta až 1 miliarda dolarů by byla signálem pro celý obor, že přímá i nepřímá kontrola vývozu je brána vážně.
Zástupce Counterpoint Research Brady Wang připomněl, že tento incident přiměl TSMC i vládu k revizi kontrolních mechanismů. I když nové taiwanské předpisy nejsou přímou reakcí na tento případ, přispívají ke zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce.
Navzdory sankcím Huawei pokračuje v aktivitách – uvedení smartphonu Mate 60 vybaveného pokročilým čipem od SMIC signalizuje technologický pokrok. USA již v reakci posílily dohled nad vývozem čipových technologií do Číny.
Odborníci, jako Galen Zeng z IDC, tvrdí, že omezení vývozu z Tchaj-wanu jsou nejen reakcí na bezpečnostní obavy Washingtonu, ale i součástí snahy zajistit větší dohled nad tokem technologií. Tchaj-wan se tak snaží být aktivní v předcházení únikům skrze třetí strany a tím přispívá ke globálnímu rámce exportních kontrol.
Zároveň ale omezení mohou dlouhodobě přinést neočekávaný efekt – urychlení čínské snahy o soběstačnost. Podle Zenga to může posílit domácí výrobce čipového zařízení, materiálů a komponentů, protože čínské firmy budou nuceny hledat vlastní řešení.
Tchaj-wan se postavil do čela technologické obrany proti Číně, a to s větší rozhodností než mnohé jiné země. Jeho postoj posiluje geopolitickou spolupráci s USA a zároveň naznačuje, že technologie a bezpečnost se stávají neoddělitelně propojenými.
Ren Zhenfei, zakladatel Huawei, nedávno prohlásil, že čínská technologie zůstává o generaci pozadu za USA, ale zároveň vyzdvihl nové přístupy jako klastrování nebo vrstvení čipů, které umožňují dosahovat srovnatelného výkonu. Tento postoj ukazuje, že Huawei se nechce vzdát bez boje – přizpůsobuje se tlaku a hledá inovace v rámci dostupných možností.
Taiwanská strategie může v krátkodobém horizontu omezit schopnosti čínských firem, ale zároveň nutí Peking akcelerovat technologickou nezávislost. Tato dynamika má potenciál přetvořit strukturu globálního polovodičového průmyslu v příštích letech.
Zpřísnění vývozních pravidel Tchaj-wanu vůči čínským technologickým gigantům Huawei a SMIC představuje symbolický, ale důležitý krok v posilování strategického partnerství s USA. Ačkoli dopady budou pravděpodobně omezené kvůli již existujícím sankcím, nová opatření zvyšují transparentnost a omezují možnost nepřímých úniků technologií. Tato politika signalizuje odhodlání Tchaj-wanu sehrávat aktivnější roli v globální kontrole polovodičového řetězce. Zároveň ale může přispět k rychlejšímu rozvoji čínské technologické soběstačnosti, protože Peking bude ještě více motivován k budování vlastních kapacit bez závislosti na zahraničních dodavatelích. Konflikt o čipy tak pokračuje i v regulačním prostoru.
Il semble que l’Iran ait raison : Donald Trump négocie avec lui-même. D’abord, le président américain lance un ultimatum, puis il revient dessus et donne l’ordre de ne pas bombarder les infrastructures énergétiques iraniennes. D’abord cinq jours, puis dix. Le patron de la Maison-Blanche parle d’un prétendu « cadeau » de Téhéran et de discussions « productives ». Pourtant, l’Iran et Israël continuent de s’attaquer mutuellement, et le détroit d’Ormuz reste fermé. Tout cela convainc les investisseurs que les espoirs de paix sont illusoires et permet à l’EUR/USD de baisser.
Le fait le plus surprenant est que, malgré une forte volatilité, le pétrole n’a pas atteint de nouveaux records depuis près de trois semaines. Cela s’explique par l’optimisme diffusé par la Maison-Blanche, la réorientation progressive des flux et l’arrivée sur le marché de barils provenant des réserves stratégiques.
Dynamiques du dollar américain et du S&P 500
Le dollar américain progresse, mais ne suit pas entièrement le rythme de la chute des indices boursiers. L’un des moteurs de la vigueur du billet vert durant le conflit au Moyen-Orient est son statut de valeur refuge. Dans le même temps, la débâcle du S&P 500 au cours de la dernière semaine complète de mars suggère que l’EUR/USD devrait se négocier bien plus bas.
Le marché boursier américain est inquiété par le risque de stagflation. En effet, les analystes de Bloomberg ont abaissé leur prévision de croissance du PIB américain pour 2026 de 2,5 % à 2,3 %. Ils anticipent désormais un risque de récession plus élevé sur les 12 prochains mois — 30 %, contre 25 % auparavant. L’indice PCE, la mesure de l’inflation privilégiée par la Fed, est passé de 2,6 % à 3,1 %.
Cependant, l’OCDE a relevé sa prévision de croissance du PIB américain de 1,7 % à 2,0 %, en invoquant les investissements dans les technologies d’IA. Les prévisions pour l’Europe, dépendante de l’énergie, ont été revues à la baisse.
Prévisions de l’OCDE pour les économies européennes
La zone euro sera clairement plus durement touchée par le conflit au Moyen-Orient que les États-Unis. C’est un argument supplémentaire en faveur de la vente de l’EUR/USD. Cela dit, il peut y avoir certaines subtilités : la paire de devises avait en fait augmenté plus tôt en réaction aux tarifs douaniers de la Maison-Blanche visant l’UE, car les investisseurs s’attendaient à ce que les Américains en supportent le coût.
Ainsi, la baisse de l’EUR/USD montre que Trump n’a pas réussi à lancer une bouée de sauvetage avec une rhétorique conciliante. Il ne s’agit pas d’une guerre commerciale au Moyen-Orient, mais d’une vraie guerre. L’Iran n’est absolument pas sur le point de reculer, quels que soient les talents de négociateur du président. Dans le même temps, les risques d’escalade poussent le Brent vers ses récents sommets.
Analyse technique de l’EUR/USD
Sur le graphique quotidien, l’EUR/USD glisse vers la borne inférieure de la zone de juste valeur de 1,151–1,165. Une cassure du support à 1,151 permettrait d’augmenter les positions vendeuses initiées à partir de 1,160. Les objectifs de baisse de l’euro contre le dollar se situent aux niveaux pivots de 1,144 et 1,134.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
