Summit mezi Evropskou unií a Čínou, který se příští týden uskuteční v Pekingu, bude symbolickým i praktickým testem současných vztahů mezi dvěma klíčovými geopolitickými hráči. Tím, že čínský prezident Si Ťin-pching odmítl přijet do Bruselu, se summit přesouvá do čínské metropole, což někteří američtí bezpečnostní experti považují za známku evropské podřízenosti Pekingu. Přestože se neočekává „velká dohoda“, jednání má zásadní význam – zejména pro Evropu, která se ocitá v prostoru mezi třemi mocnostmi, které vůči ní zaujímají stále tvrdší postoj: Ruskem, USA a Čínou.
Evropa se ocitla v diplomatickém vakuu. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa i Joea Bidena zintenzivnily svou konfrontaci s Čínou a označily ji za hlavního geopolitického rivala. Evropská unie má ovšem jinou prioritu – především čelí přímé hrozbě ze strany Ruska, která se naplno projevila v podobě války na Ukrajině. Tento rozdílný pohled přispívá k odcizení Evropy od USA a zároveň ztěžuje jednotnou evropskou politiku vůči Číně.

Evropa dlouhodobě postrádá jasnou strategii vůči Číně. Jak poznamenala Nadine Godehardt z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, Čína byla v evropském diplomatickém kalendáři často odsouvána stranou. Jean-François Huchet z Francouzského národního institutu pro orientální jazyky a civilizace to shrnuje lapidárně: „Nevíme, co Čína od Evropy vlastně chce.“
Vztahy mezi EU a Čínou se vyznačují hlubokou nedůvěrou. Společné hodnoty chybí, a zatímco dříve Evropa čínské vnitřní politice příliš nevěnovala pozornost – jako v případě represí vůči menšinovým Ujgurům – dnes vnímá Peking jako rostoucí hrozbu i vně svých hranic. Čína podporuje ruskou agresi na Ukrajině, aktivně špehuje v Evropě a její technologický pokrok začíná západní standardy překonávat.
Zvláště znepokojující by byl potenciální konflikt v Tchajwanském průlivu, kterým podle Simony Grano z univerzity v Curychu proplouvá téměř polovina světové kontejnerové dopravy. Případná čínská blokáda by tak měla devastační dopad na globální HDP, což si začínají uvědomovat i evropští lídři.
Zatímco Spojené státy postupně ustupují z role tvůrce a garanta poválečného světového řádu, Čína aktivně pracuje na vytvoření vlastního modelu globální správy. A v tomto úsilí má k dispozici silné nástroje. Jedním z nich je její dominance v oblasti zpracování strategických surovin – například gallia, grafitu a křemíku. Podle vysoce postaveného mezinárodního úředníka je to „největší strategický problém na světě“. Přestože suroviny často těží západní firmy, jejich rafinace probíhá především v Číně, v ekologicky devastujících provozech, do kterých má Západ jen minimální přístup.
Tato asymetrická závislost se týká nejen technologií, ale i energetiky a obrany. Pokud by Čína zítra omezila vývoz těchto klíčových surovin, ochromila by tím energetický, high-tech a zbrojní sektor Západu. A to je karta, kterou si Peking podle expertů dobře uvědomuje a neváhá ji využít.
Na ekonomické úrovni je vztah rovněž nevyvážený. Čína potřebuje evropské zákazníky, protože její domácí trh trpí strukturálními problémy. Jak poznamenal Dan Wang ze Stanfordovy univerzity, „asi 50 % čínské ekonomiky nefunguje a asi 5 % funguje velmi dobře“. V praxi to znamená, že například výrobci elektromobilů a baterií soupeří o přežití díky cenové válce, která likviduje marže. Východiskem je expanze na evropské trhy.

Evropa se snaží čelit čínskému ekonomickému tlaku cla na čínské elektromobily, ale čínské firmy mezitím staví továrny v Maďarsku, které se tak stává vstupní branou na evropský trh. Přesto zájem evropských spotřebitelů o levná a technologicky vyspělá čínská auta roste. Dokonce i šéf Fordu Jim Farley ocenil kvalitu elektromobilů od čínského výrobce Xiaomi, o němž prohlásil, že „nechce přestat jezdit“ ve svém sedanu této značky.
Analytik Citi Harald Hendrikse varuje, že při současných energetických nákladech v Německu, které jsou výrazně vyšší než v Číně, ztrácí výroba v Evropě smysl. Tento trend ohrožuje miliony pracovních míst, zejména v automobilovém sektoru. A pokud se ekonomická nejistota přenese na politickou scénu, může to vést k posílení krajní pravice, podobně jako se to stalo v USA.
Naděje na komplexní obchodní dohodu mezi EU a Čínou tak mizí, protože obchod se stává stále více jednostranným. Jak poznamenává Anne-Marie Brady z University of Canterbury, „fantazie o čínském trhu“ umírá. Evropané si uvědomují, že Čína je v první řadě exportní velmoc, která chce své zboží prodávat – a že současný model obchodní výměny je dlouhodobě neudržitelný.
Přesto může summit přinést dílčí výsledky. Jedním z nich by mohla být spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropa, která má omezené vlastní zásoby ropy, plynu a jádra, se může spolehnout jen na technologie, které jí Čína nabízí – od baterií přes solární panely až po přenosové sítě. Jak poznamenal jihoafrický podnikatel Ross Douglas, který spolupracuje s čínskými firmami: „Je to manželství. Není to manželství z lásky.“
ظل زوج العملات GBP/USD شبه جامد يوم الاثنين، إذ لم يجد المتداولون أي أحداث يتفاعلون معها خلال الجلسة. وبما أن جدول الأحداث كان خاليًا يوم الاثنين، فقد توقعنا مسبقًا ضعف حركة السوق. ورغم صدور بعض الأخبار، فإن أياً منها لم يُشر إلى تغيّر جوهري في قيمة الدولار أو الجنيه الإسترليني.
أحد المحاور الرئيسية في سوق العملات يبقى سياسة Donald Trump، التي تنطوي على خلق صراعات جديدة حول العالم. ففي عطلة نهاية الأسبوع الماضية، تبيّن أن كندا والولايات المتحدة فشلتا في التوصل إلى اتفاق تجاري، ما دفع واشنطن إلى فرض تعريفة جمركية بنسبة 50% على معظم الواردات الكندية. وأعلن رئيس الوزراء الكندي Mark Carney أن أوتاوا ستطبّق رسومًا جمركية مماثلة اعتبارًا من 8 سبتمبر، بينما بدأت إدارة Trump بالفعل في إعداد حزمة تعريفات جديدة. وإذا كان أحد قد نسي ما يُعرف بظاهرة الحرب التجارية، فهذا هو الوقت المناسب لاستعادة أحداث عام 2025، حين تراجع الدولار الأميركي بشكل حاد.
وقد تبدأ جولة جديدة من المواجهة التجارية أيضًا مع الصين، التي تم التوصل معها إلى اتفاق هش العام الماضي. نذكّر بأن التعريفات الجمركية على الواردات بين البلدين وصلت في عام 2025 إلى 250%. هذا العام، يبدو أن Trump يرى أن العلاقات بين الولايات المتحدة والصين أصبحت "باهتة" أكثر من اللازم، ومن ثمّ يرى أنه من الضروري إثارة الأجواء قليلاً. غير أن Trump يعتزم هذه المرة أن يحارب لا ما يصفه بالظلم العالمي الواقع على أميركا، بل إيران المنكوبة منذ زمن طويل. فقد قرر فرض حصار مالي كامل على طهران، وقطعها تمامًا عن التدفقات المالية. وبما أن الولايات المتحدة لا تستطيع تطويق إيران عسكريًا، وتريد عمومًا الحد من نزيف الدماء في هذا الصراع، يتصور Trump أن على دول أخرى أن تنضم إلى المواجهة ضد إيران. العام الماضي لم يتلق Trump دعمًا من الدول الأوروبية، وهذا العام يهدف إلى إشراك الدول التي تربطها بطهران علاقات تحالف.
والمقصود أساسًا هنا الصين، التي تُعد المستورد الرئيس للنفط الإيراني. يعتقد Trump أن على جميع الدول التي تمارس أعمالاً تجارية مع إيران أن تتوقف فورًا عن هذا "الهراء" وتنحاز إلى الولايات المتحدة. ويمكننا القول بنسبة تقترب من 100% إن بكين لا تشاركه هذا الرأي، وستواصل الالتزام بمسارها السياسي الخاص. وبما أن Trump أعلن بالفعل على الملأ عن عقوبات وتعريفات ضخمة ضد أي دولة تدعم إيران، فيُرجَّح أن تُطرح تعريفات وقيود جديدة ضد الصين. وفي المقابل، ستفرض بكين تعريفاتها وقيودها الخاصة على الولايات المتحدة. وهكذا قد تجري أحداث النصف الثاني من عام 2026 في ظل ما يشبه الجولة الثانية من حرب تجارية عالمية. وإذا كان أحد لا يتذكر، فقد كانت الحرب التجارية السبب الرئيس في تراجع الدولار العام الماضي. وبالتالي يُضاف عامل آخر جديد إلى القائمة الطويلة من العوامل التي تضغط على الدولار.

يبلغ متوسط تذبذب زوج الجنيه الإسترليني/الدولار الأمريكي خلال آخر 5 أيام تداول حتى تاريخ 25 أغسطس نحو 60 نقطة. بالنسبة لزوج الجنيه/الدولار، يُعد هذا المستوى من التقلبات "متوسطًا". يوم الثلاثاء 25 أغسطس، نتوقع حركة ضمن نطاق محصور بين المستويين 1.3572 و 1.3692. يتجه القناة العلوية للانحدار الخطي صعودًا، ما يشير إلى اتجاه صاعد. كما دخل مؤشر CCI مرة أخرى منطقة التشبع الشرائي، وهو ما يشير إلى احتمال حدوث حركة تصحيحية.
S1 – 1.3611
S2 – 1.3550
S3 – 1.3489
R1 – 1.3672
R2 – 1.3733
R3 – 1.3794
يواصل زوج عملة الجنيه الإسترليني/الدولار الأمريكي الحفاظ على اتجاهه الصاعد. ستستمر سياسات Donald Trump في ممارسة الضغط على الاقتصاد الأمريكي، لذلك لا نتوقع نموًا طويل الأجل في الدولار الأمريكي. حتى الآن، كان عام 2026 إيجابيًا للغاية لصالح الدولار بفعل العوامل الجيوسياسية، إلا أن لكل حكاية نهاية.
يُظهر الإطار الزمني الأسبوعي حركة عرضية بين 1.3150 و 1.3780 ضمن إطار اتجاه صاعد مستمر منذ أربع سنوات، ما يدعم استمرار نمو الجنيه البريطاني على المدى المتوسط. يمكن النظر في فتح صفقات شراء بأهداف عند 1.3672 و 1.3702 عندما تكون الأسعار أعلى من خط المتوسط المتحرك. أما إذا كانت الأسعار دون خط المتوسط المتحرك، فيمكن فتح صفقات بيع بأهداف عند 1.3550 و 1.3489.
روابط سريعة