Summit mezi Evropskou unií a Čínou, který se příští týden uskuteční v Pekingu, bude symbolickým i praktickým testem současných vztahů mezi dvěma klíčovými geopolitickými hráči. Tím, že čínský prezident Si Ťin-pching odmítl přijet do Bruselu, se summit přesouvá do čínské metropole, což někteří američtí bezpečnostní experti považují za známku evropské podřízenosti Pekingu. Přestože se neočekává „velká dohoda“, jednání má zásadní význam – zejména pro Evropu, která se ocitá v prostoru mezi třemi mocnostmi, které vůči ní zaujímají stále tvrdší postoj: Ruskem, USA a Čínou.
Evropa se ocitla v diplomatickém vakuu. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa i Joea Bidena zintenzivnily svou konfrontaci s Čínou a označily ji za hlavního geopolitického rivala. Evropská unie má ovšem jinou prioritu – především čelí přímé hrozbě ze strany Ruska, která se naplno projevila v podobě války na Ukrajině. Tento rozdílný pohled přispívá k odcizení Evropy od USA a zároveň ztěžuje jednotnou evropskou politiku vůči Číně.
Evropa dlouhodobě postrádá jasnou strategii vůči Číně. Jak poznamenala Nadine Godehardt z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, Čína byla v evropském diplomatickém kalendáři často odsouvána stranou. Jean-François Huchet z Francouzského národního institutu pro orientální jazyky a civilizace to shrnuje lapidárně: „Nevíme, co Čína od Evropy vlastně chce.“
Vztahy mezi EU a Čínou se vyznačují hlubokou nedůvěrou. Společné hodnoty chybí, a zatímco dříve Evropa čínské vnitřní politice příliš nevěnovala pozornost – jako v případě represí vůči menšinovým Ujgurům – dnes vnímá Peking jako rostoucí hrozbu i vně svých hranic. Čína podporuje ruskou agresi na Ukrajině, aktivně špehuje v Evropě a její technologický pokrok začíná západní standardy překonávat.
Zvláště znepokojující by byl potenciální konflikt v Tchajwanském průlivu, kterým podle Simony Grano z univerzity v Curychu proplouvá téměř polovina světové kontejnerové dopravy. Případná čínská blokáda by tak měla devastační dopad na globální HDP, což si začínají uvědomovat i evropští lídři.
Zatímco Spojené státy postupně ustupují z role tvůrce a garanta poválečného světového řádu, Čína aktivně pracuje na vytvoření vlastního modelu globální správy. A v tomto úsilí má k dispozici silné nástroje. Jedním z nich je její dominance v oblasti zpracování strategických surovin – například gallia, grafitu a křemíku. Podle vysoce postaveného mezinárodního úředníka je to „největší strategický problém na světě“. Přestože suroviny často těží západní firmy, jejich rafinace probíhá především v Číně, v ekologicky devastujících provozech, do kterých má Západ jen minimální přístup.
Tato asymetrická závislost se týká nejen technologií, ale i energetiky a obrany. Pokud by Čína zítra omezila vývoz těchto klíčových surovin, ochromila by tím energetický, high-tech a zbrojní sektor Západu. A to je karta, kterou si Peking podle expertů dobře uvědomuje a neváhá ji využít.
Na ekonomické úrovni je vztah rovněž nevyvážený. Čína potřebuje evropské zákazníky, protože její domácí trh trpí strukturálními problémy. Jak poznamenal Dan Wang ze Stanfordovy univerzity, „asi 50 % čínské ekonomiky nefunguje a asi 5 % funguje velmi dobře“. V praxi to znamená, že například výrobci elektromobilů a baterií soupeří o přežití díky cenové válce, která likviduje marže. Východiskem je expanze na evropské trhy.
Evropa se snaží čelit čínskému ekonomickému tlaku cla na čínské elektromobily, ale čínské firmy mezitím staví továrny v Maďarsku, které se tak stává vstupní branou na evropský trh. Přesto zájem evropských spotřebitelů o levná a technologicky vyspělá čínská auta roste. Dokonce i šéf Fordu Jim Farley ocenil kvalitu elektromobilů od čínského výrobce Xiaomi, o němž prohlásil, že „nechce přestat jezdit“ ve svém sedanu této značky.
Analytik Citi Harald Hendrikse varuje, že při současných energetických nákladech v Německu, které jsou výrazně vyšší než v Číně, ztrácí výroba v Evropě smysl. Tento trend ohrožuje miliony pracovních míst, zejména v automobilovém sektoru. A pokud se ekonomická nejistota přenese na politickou scénu, může to vést k posílení krajní pravice, podobně jako se to stalo v USA.
Naděje na komplexní obchodní dohodu mezi EU a Čínou tak mizí, protože obchod se stává stále více jednostranným. Jak poznamenává Anne-Marie Brady z University of Canterbury, „fantazie o čínském trhu“ umírá. Evropané si uvědomují, že Čína je v první řadě exportní velmoc, která chce své zboží prodávat – a že současný model obchodní výměny je dlouhodobě neudržitelný.
Přesto může summit přinést dílčí výsledky. Jedním z nich by mohla být spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropa, která má omezené vlastní zásoby ropy, plynu a jádra, se může spolehnout jen na technologie, které jí Čína nabízí – od baterií přes solární panely až po přenosové sítě. Jak poznamenal jihoafrický podnikatel Ross Douglas, který spolupracuje s čínskými firmami: „Je to manželství. Není to manželství z lásky.“
Pasangan mata wang GBP/USD kekal hampir tidak bergerak pada Isnin kerana para pedagang tidak mempunyai sebarang faktor material untuk diambil kira sepanjang hari tersebut. Memandangkan kalendar data ekonomi pada Isnin kosong, pasaran dijangka menunjukkan pergerakan yang terhad. Walaupun terdapat beberapa perkembangan berita, tiada satupun yang memberi petunjuk kepada perubahan ketara terhadap nilai dolar AS atau pound British.
Salah satu tema utama yang terus mempengaruhi pasaran mata wang ialah dasar Presiden Donald Trump, yang mencetuskan ketegangan baharu di peringkat antarabangsa. Baru hujung minggu lalu didedahkan bahawa Kanada dan AS gagal mencapai perjanjian perdagangan, menyebabkan Washington mengenakan tarif 50% ke atas kebanyakan import daripada Kanada. Perdana Menteri Kanada, Justin Trudeau, mengumumkan bahawa Ottawa akan melaksanakan tarif balas bermula 8 September, manakala pentadbiran Trump telah mula merangka pakej tarif baharu. Jika ada yang terlupa tentang fenomena dikenali sebagai perang perdagangan, inilah masanya untuk mengimbau kembali tahun 2025 apabila nilai dolar AS merosot dengan ketara.
Satu lagi pusingan konfrontasi perdagangan mungkin tercetus dengan China, selepas perjanjian rapuh yang dicapai tahun lalu. Perlu diingat bahawa pada 2025, tarif import antara kedua-dua negara mencecah sehingga 250%. Tahun ini, Trump nampaknya berpendapat hubungan antara AS dan China terlalu statik dan perlu "digoncang" sedikit. Namun kali ini, Trump bukan berniat memerangi ketidakadilan global terhadap Amerika Syarikat, sebaliknya menyasarkan Iran yang lama menjadi sasaran. Trump memutuskan untuk mengenakan sekatan kewangan penuh terhadap Teheran, mengasingkan negara itu sepenuhnya daripada aliran kewangan antarabangsa. Oleh kerana Amerika Syarikat tidak mampu mengepung Iran secara fizikal dan secara umumnya mahu mengehadkan pertumpahan darah dalam konflik ini, Trump mencadangkan agar negara-negara lain turut menyertai konfrontasi terhadap Iran. Tahun lalu, Trump tidak mendapat sokongan daripada negara-negara Eropah, dan tahun ini beliau berhasrat melibatkan negara-negara yang mempunyai hubungan bersekutu dengan Teheran.
Yang utama sekali, perkara ini melibatkan China, iaitu pengimport utama minyak Iran. Trump berpendapat bahawa semua negara yang menjalankan perniagaan dengan Iran mesti segera menghentikan apa yang dianggapnya langkah tidak wajar dan menyokong AS. Hampir pasti Beijing tidak berkongsi pandangan ini dan akan terus berpegang pada haluan politiknya sendiri. Memandangkan Trump telah secara terbuka mengumumkan sekatan dan tarif besar-besaran terhadap mana-mana negara yang menyokong Iran, boleh dijangka tarif serta sekatan baharu akan dikenakan terhadap China. Sebagai tindak balas, Beijing pula berkemungkinan mengenakan tarif dan sekatan tersendiri terhadap AS. Justeru, separuh kedua 2026 berpotensi berlangsung dalam suasana pusingan kedua perang perdagangan global. Jika ada yang tidak lagi mengingati, perang perdagangan merupakan salah satu punca utama kejatuhan dolar tahun lalu. Akibatnya, satu lagi faktor penyumbang kepada penyusutan nilai dolar telah ditambah kepada senarai panjang sedia ada.
Purata volatiliti pasangan GBP/USD bagi 5 hari dagangan terakhir setakat 25 Ogos ialah 60 pip. Bagi pound/dollar, nilai ini dianggap sebagai "sederhana". Pada hari Selasa, 25 Ogos, kami menjangkakan pergerakan dalam julat yang dihadkan oleh paras 1.3572 dan 1.3692. Saluran regresi linear atas condong ke atas, menandakan aliran menaik. Penunjuk CCI sekali lagi memasuki zon terlebih beli, memberi isyarat kemungkinan pembetulan.
S1 – 1.3611
S2 – 1.3550
S3 – 1.3489
R1 – 1.3672
R2 – 1.3733
R3 – 1.3794
Pasangan mata wang GBP/USD mengekalkan trend menaik. Dasar Donald Trump akan terus memberi tekanan kepada ekonomi AS, jadi kami tidak menjangkakan pertumbuhan jangka panjang bagi dolar AS. Setakat ini, tahun 2026 ternyata sangat positif untuk dolar disebabkan faktor geopolitik, tetapi setiap cerita ada penghujungnya.
Carta masa mingguan menunjukkan pasaran mendatar antara 1.3150 dan 1.3780, dalam rangka aliran menaik empat tahun, yang menyokong penerusan pertumbuhan sederhana bagi mata wang British. Posisi beli dengan sasaran pada 1.3672 dan 1.3702 boleh dipertimbangkan apabila harga berada di atas purata bergerak. Jika harga berada di bawah garis purata bergerak, dagangan jual boleh dibuat dengan sasaran pada 1.3550 dan 1.3489.
PAUTAN SEGERA
Hubungi Kami 
