Summit mezi Evropskou unií a Čínou, který se příští týden uskuteční v Pekingu, bude symbolickým i praktickým testem současných vztahů mezi dvěma klíčovými geopolitickými hráči. Tím, že čínský prezident Si Ťin-pching odmítl přijet do Bruselu, se summit přesouvá do čínské metropole, což někteří američtí bezpečnostní experti považují za známku evropské podřízenosti Pekingu. Přestože se neočekává „velká dohoda“, jednání má zásadní význam – zejména pro Evropu, která se ocitá v prostoru mezi třemi mocnostmi, které vůči ní zaujímají stále tvrdší postoj: Ruskem, USA a Čínou.
Evropa se ocitla v diplomatickém vakuu. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa i Joea Bidena zintenzivnily svou konfrontaci s Čínou a označily ji za hlavního geopolitického rivala. Evropská unie má ovšem jinou prioritu – především čelí přímé hrozbě ze strany Ruska, která se naplno projevila v podobě války na Ukrajině. Tento rozdílný pohled přispívá k odcizení Evropy od USA a zároveň ztěžuje jednotnou evropskou politiku vůči Číně.

Evropa dlouhodobě postrádá jasnou strategii vůči Číně. Jak poznamenala Nadine Godehardt z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, Čína byla v evropském diplomatickém kalendáři často odsouvána stranou. Jean-François Huchet z Francouzského národního institutu pro orientální jazyky a civilizace to shrnuje lapidárně: „Nevíme, co Čína od Evropy vlastně chce.“
Vztahy mezi EU a Čínou se vyznačují hlubokou nedůvěrou. Společné hodnoty chybí, a zatímco dříve Evropa čínské vnitřní politice příliš nevěnovala pozornost – jako v případě represí vůči menšinovým Ujgurům – dnes vnímá Peking jako rostoucí hrozbu i vně svých hranic. Čína podporuje ruskou agresi na Ukrajině, aktivně špehuje v Evropě a její technologický pokrok začíná západní standardy překonávat.
Zvláště znepokojující by byl potenciální konflikt v Tchajwanském průlivu, kterým podle Simony Grano z univerzity v Curychu proplouvá téměř polovina světové kontejnerové dopravy. Případná čínská blokáda by tak měla devastační dopad na globální HDP, což si začínají uvědomovat i evropští lídři.
Zatímco Spojené státy postupně ustupují z role tvůrce a garanta poválečného světového řádu, Čína aktivně pracuje na vytvoření vlastního modelu globální správy. A v tomto úsilí má k dispozici silné nástroje. Jedním z nich je její dominance v oblasti zpracování strategických surovin – například gallia, grafitu a křemíku. Podle vysoce postaveného mezinárodního úředníka je to „největší strategický problém na světě“. Přestože suroviny často těží západní firmy, jejich rafinace probíhá především v Číně, v ekologicky devastujících provozech, do kterých má Západ jen minimální přístup.
Tato asymetrická závislost se týká nejen technologií, ale i energetiky a obrany. Pokud by Čína zítra omezila vývoz těchto klíčových surovin, ochromila by tím energetický, high-tech a zbrojní sektor Západu. A to je karta, kterou si Peking podle expertů dobře uvědomuje a neváhá ji využít.
Na ekonomické úrovni je vztah rovněž nevyvážený. Čína potřebuje evropské zákazníky, protože její domácí trh trpí strukturálními problémy. Jak poznamenal Dan Wang ze Stanfordovy univerzity, „asi 50 % čínské ekonomiky nefunguje a asi 5 % funguje velmi dobře“. V praxi to znamená, že například výrobci elektromobilů a baterií soupeří o přežití díky cenové válce, která likviduje marže. Východiskem je expanze na evropské trhy.

Evropa se snaží čelit čínskému ekonomickému tlaku cla na čínské elektromobily, ale čínské firmy mezitím staví továrny v Maďarsku, které se tak stává vstupní branou na evropský trh. Přesto zájem evropských spotřebitelů o levná a technologicky vyspělá čínská auta roste. Dokonce i šéf Fordu Jim Farley ocenil kvalitu elektromobilů od čínského výrobce Xiaomi, o němž prohlásil, že „nechce přestat jezdit“ ve svém sedanu této značky.
Analytik Citi Harald Hendrikse varuje, že při současných energetických nákladech v Německu, které jsou výrazně vyšší než v Číně, ztrácí výroba v Evropě smysl. Tento trend ohrožuje miliony pracovních míst, zejména v automobilovém sektoru. A pokud se ekonomická nejistota přenese na politickou scénu, může to vést k posílení krajní pravice, podobně jako se to stalo v USA.
Naděje na komplexní obchodní dohodu mezi EU a Čínou tak mizí, protože obchod se stává stále více jednostranným. Jak poznamenává Anne-Marie Brady z University of Canterbury, „fantazie o čínském trhu“ umírá. Evropané si uvědomují, že Čína je v první řadě exportní velmoc, která chce své zboží prodávat – a že současný model obchodní výměny je dlouhodobě neudržitelný.
Přesto může summit přinést dílčí výsledky. Jedním z nich by mohla být spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropa, která má omezené vlastní zásoby ropy, plynu a jádra, se může spolehnout jen na technologie, které jí Čína nabízí – od baterií přes solární panely až po přenosové sítě. Jak poznamenal jihoafrický podnikatel Ross Douglas, který spolupracuje s čínskými firmami: „Je to manželství. Není to manželství z lásky.“
Pasangan mata uang GBP/USD sebagian besar tidak banyak bergerak pada hari Senin, karena para pelaku pasar tidak memiliki katalis penting untuk ditanggapi sepanjang hari. Mengingat kalender peristiwa ekonomi hari Senin kosong, pergerakan pasar yang terbatas memang sudah dapat diperkirakan. Meski ada beberapa berita yang beredar, tidak ada satu pun yang mengisyaratkan perubahan signifikan pada nilai dolar maupun pound Inggris.
Salah satu tema utama di pasar valuta asing tetap berkutat pada kebijakan Donald Trump, yang berimplikasi pada terciptanya konflik-konflik baru di berbagai belahan dunia. Akhir pekan lalu, misalnya, terungkap bahwa Kanada dan AS gagal mencapai kesepakatan dagang, sehingga Washington memberlakukan tarif 50% terhadap sebagian besar impor dari Kanada. Perdana Menteri Kanada Mark Carney mengumumkan bahwa Ottawa akan menerapkan tarif balasan mulai 8 September, dan pemerintahan Trump sudah mulai menyusun paket tarif baru. Jika ada yang lupa dengan fenomena yang dikenal sebagai perang dagang, inilah saatnya mengingat kembali peristiwa tahun 2025, ketika dolar AS anjlok tajam.
Babak baru konfrontasi dagang juga bisa kembali terjadi dengan Tiongkok, negara yang tahun lalu dengan susah payah berhasil mencapai kesepakatan dengan AS. Perlu diingat, pada tahun 2025 tarif impor antara kedua negara sempat menyentuh 250%. Tahun ini, Trump tampaknya menilai hubungan AS–Tiongkok terlalu datar, sehingga perlu "diusik" kembali. Namun, kali ini Trump bukan bermaksud memerangi ketidakadilan global terhadap Amerika secara umum, melainkan memfokuskan diri pada Iran yang "telah lama menderita". Trump memutuskan untuk memberlakukan blokade finansial penuh terhadap Teheran, dengan sepenuhnya memutuskan akses Iran ke arus keuangan internasional. Karena AS tidak dapat mengepung Iran secara fisik dan pada dasarnya ingin membatasi pertumpahan darah dalam konflik ini, Trump membayangkan negara-negara lain akan ikut terseret ke dalam konfrontasi melawan Iran. Tahun lalu Trump tidak mendapatkan dukungan dari negara-negara Eropa, dan tahun ini ia berupaya melibatkan negara-negara yang memiliki hubungan aliansi dengan Teheran.
Yang terutama menjadi sorotan adalah Tiongkok, sebagai pengimpor utama minyak Iran. Trump berpendapat bahwa semua negara yang berbisnis dengan Iran harus segera menghentikan "kebodohan" ini dan berpihak pada AS. Hampir dapat dipastikan Beijing tidak sependapat dan akan tetap berpegang pada garis politiknya sendiri. Mengingat Trump telah secara terbuka mengumumkan paket sanksi dan tarif besar-besaran terhadap negara mana pun yang mendukung Iran, dapat diperkirakan akan muncul usulan tarif dan pembatasan baru terhadap Tiongkok. Sebagai respons, Beijing akan memberlakukan tarif dan pembatasan tandingan terhadap AS. Dengan demikian, paruh kedua 2026 berpotensi berlangsung dalam bayang-bayang babak kedua perang dagang global. Jika ada yang lupa, perang dagang merupakan penyebab utama pelemahan dolar tahun lalu. Akibatnya, satu lagi faktor pelemahan dolar kini menambah daftar yang sudah panjang.

Rata-rata volatilitas pasangan GBP/USD selama 5 hari trading terakhir per 25 Agustus adalah 60 pip. Untuk pound/dollar, nilai ini dianggap "rata-rata". Pada Selasa, 25 Agustus, kami memperkirakan pergerakan dalam kisaran yang dibatasi oleh level 1,3572 dan 1,3692. Saluran regresi linear bagian atas mengarah ke atas, yang menunjukkan tren naik. Indikator CCI sekali lagi memasuki zona overbought, mengisyaratkan potensi koreksi.
S1 – 1,3611
S2 – 1,3550
S3 – 1,3489
R1 – 1,3672
R2 – 1,3733
R3 – 1,3794
Pasangan mata uang GBP/USD mempertahankan tren naik. Kebijakan Donald Trump akan terus memberikan tekanan pada ekonomi AS, sehingga kami tidak memperkirakan pertumbuhan jangka panjang pada dolar AS. Sejauh ini, tahun 2026 ternyata sangat positif bagi dolar karena faktor geopolitik, tetapi setiap cerita punya akhir.
Timeframe mingguan menunjukkan pasar datar di antara 1,3150 dan 1,3780, dalam kerangka tren naik empat tahun, yang mendukung kelanjutan pertumbuhan jangka menengah untuk mata uang Inggris. Posisi beli dengan target di 1,3672 dan 1,3702 dapat dipertimbangkan ketika harga berada di atas rata-rata pergerakan. Jika harga berada di bawah garis rata-rata pergerakan, posisi jual dapat diambil dengan target di 1,3550 dan 1,3489.
TAUTAN CEPAT