Summit mezi Evropskou unií a Čínou, který se příští týden uskuteční v Pekingu, bude symbolickým i praktickým testem současných vztahů mezi dvěma klíčovými geopolitickými hráči. Tím, že čínský prezident Si Ťin-pching odmítl přijet do Bruselu, se summit přesouvá do čínské metropole, což někteří američtí bezpečnostní experti považují za známku evropské podřízenosti Pekingu. Přestože se neočekává „velká dohoda“, jednání má zásadní význam – zejména pro Evropu, která se ocitá v prostoru mezi třemi mocnostmi, které vůči ní zaujímají stále tvrdší postoj: Ruskem, USA a Čínou.
Evropa se ocitla v diplomatickém vakuu. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa i Joea Bidena zintenzivnily svou konfrontaci s Čínou a označily ji za hlavního geopolitického rivala. Evropská unie má ovšem jinou prioritu – především čelí přímé hrozbě ze strany Ruska, která se naplno projevila v podobě války na Ukrajině. Tento rozdílný pohled přispívá k odcizení Evropy od USA a zároveň ztěžuje jednotnou evropskou politiku vůči Číně.
Evropa dlouhodobě postrádá jasnou strategii vůči Číně. Jak poznamenala Nadine Godehardt z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti, Čína byla v evropském diplomatickém kalendáři často odsouvána stranou. Jean-François Huchet z Francouzského národního institutu pro orientální jazyky a civilizace to shrnuje lapidárně: „Nevíme, co Čína od Evropy vlastně chce.“
Vztahy mezi EU a Čínou se vyznačují hlubokou nedůvěrou. Společné hodnoty chybí, a zatímco dříve Evropa čínské vnitřní politice příliš nevěnovala pozornost – jako v případě represí vůči menšinovým Ujgurům – dnes vnímá Peking jako rostoucí hrozbu i vně svých hranic. Čína podporuje ruskou agresi na Ukrajině, aktivně špehuje v Evropě a její technologický pokrok začíná západní standardy překonávat.
Zvláště znepokojující by byl potenciální konflikt v Tchajwanském průlivu, kterým podle Simony Grano z univerzity v Curychu proplouvá téměř polovina světové kontejnerové dopravy. Případná čínská blokáda by tak měla devastační dopad na globální HDP, což si začínají uvědomovat i evropští lídři.
Zatímco Spojené státy postupně ustupují z role tvůrce a garanta poválečného světového řádu, Čína aktivně pracuje na vytvoření vlastního modelu globální správy. A v tomto úsilí má k dispozici silné nástroje. Jedním z nich je její dominance v oblasti zpracování strategických surovin – například gallia, grafitu a křemíku. Podle vysoce postaveného mezinárodního úředníka je to „největší strategický problém na světě“. Přestože suroviny často těží západní firmy, jejich rafinace probíhá především v Číně, v ekologicky devastujících provozech, do kterých má Západ jen minimální přístup.
Tato asymetrická závislost se týká nejen technologií, ale i energetiky a obrany. Pokud by Čína zítra omezila vývoz těchto klíčových surovin, ochromila by tím energetický, high-tech a zbrojní sektor Západu. A to je karta, kterou si Peking podle expertů dobře uvědomuje a neváhá ji využít.
Na ekonomické úrovni je vztah rovněž nevyvážený. Čína potřebuje evropské zákazníky, protože její domácí trh trpí strukturálními problémy. Jak poznamenal Dan Wang ze Stanfordovy univerzity, „asi 50 % čínské ekonomiky nefunguje a asi 5 % funguje velmi dobře“. V praxi to znamená, že například výrobci elektromobilů a baterií soupeří o přežití díky cenové válce, která likviduje marže. Východiskem je expanze na evropské trhy.
Evropa se snaží čelit čínskému ekonomickému tlaku cla na čínské elektromobily, ale čínské firmy mezitím staví továrny v Maďarsku, které se tak stává vstupní branou na evropský trh. Přesto zájem evropských spotřebitelů o levná a technologicky vyspělá čínská auta roste. Dokonce i šéf Fordu Jim Farley ocenil kvalitu elektromobilů od čínského výrobce Xiaomi, o němž prohlásil, že „nechce přestat jezdit“ ve svém sedanu této značky.
Analytik Citi Harald Hendrikse varuje, že při současných energetických nákladech v Německu, které jsou výrazně vyšší než v Číně, ztrácí výroba v Evropě smysl. Tento trend ohrožuje miliony pracovních míst, zejména v automobilovém sektoru. A pokud se ekonomická nejistota přenese na politickou scénu, může to vést k posílení krajní pravice, podobně jako se to stalo v USA.
Naděje na komplexní obchodní dohodu mezi EU a Čínou tak mizí, protože obchod se stává stále více jednostranným. Jak poznamenává Anne-Marie Brady z University of Canterbury, „fantazie o čínském trhu“ umírá. Evropané si uvědomují, že Čína je v první řadě exportní velmoc, která chce své zboží prodávat – a že současný model obchodní výměny je dlouhodobě neudržitelný.
Přesto může summit přinést dílčí výsledky. Jedním z nich by mohla být spolupráce v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Evropa, která má omezené vlastní zásoby ropy, plynu a jádra, se může spolehnout jen na technologie, které jí Čína nabízí – od baterií přes solární panely až po přenosové sítě. Jak poznamenal jihoafrický podnikatel Ross Douglas, který spolupracuje s čínskými firmami: „Je to manželství. Není to manželství z lásky.“
The GBP/USD currency pair was nearly motionless throughout Tuesday, as traders had little to react to. In the current situation, the focus remains on upcoming events that could impact the currency market. Notably, last week, of all the macroeconomic reports and events, only the U.S. Treasury's decision truly influenced trader sentiment. On that day, the GBP/USD pair demonstrated volatility exceeding 100 pips, marking the first instance since July 31. Over the past eighteen trading days, daily volatility exceeded 100 pips only once.
Therefore, concerning the current week, we hold no illusions. We will likely see normal movement only on Friday, unless another "black swan" event occurs, as last Wednesday. On Friday, the new Federal Reserve Chair, Kevin Warsh, will speak at the symposium in Jackson Hole, and the annual Non-Farm Payroll report will be published, which previously showed a decrease of 911,000 jobs (!!!). Thus, traders have the right to expect a significant value this time as well. Now, let's ask ourselves who believes that the total number of Non-Farm Payrolls will be revised upward?
Now, regarding Warsh's speech. The Fed Chair is currently under relentless criticism. The markets are puzzled: if inflation is high and needs to be battled, why isn't the Fed taking any "hawkish" measures? If inflation is not a top priority for the central bank, why does Warsh not publicly admit to abandoning plans for tightening monetary policy? Thus, on Friday, all market attention will be on the Fed Chair for answers to pressing questions.
However, it is unlikely that the market will receive them. From his very first speech, Warsh has taken the position of "saying what the markets want to hear." In other words, he cannot publicly deny the problem of high inflation, as this would make consumers realize a simple truth—that the Fed cannot or does not want to combat inflation. Trust in the central bank would collapse to the same level as trust in the U.S. president. Therefore, Warsh will never admit that tightening policy is impossible at this time. However, he also cannot deny the weakness in the labor market and the slowdown in the American economy, which should rightly call for a loosening of monetary policy.
Therefore, we believe that the Fed will continue to keep the key rate unchanged and will not escalate the situation. Interest rates cannot be raised because of the labor market and the economy. They cannot be lowered because of inflation. It is difficult to say how satisfied the market will be with such answers, but they will clearly not instill confidence in the U.S. dollar. Thus, we continue to believe that the maximum the dollar can hope for now is a correction, while the global bullish trend of 2022 is close to resuming.
The average volatility of the GBP/USD pair over the last 5 trading days is 60 pips. For the pound/dollar pair, this value is considered "average." On Wednesday, August 26, we expect movement within a range bounded by 1.3582 and 1.3702. The upper linear regression channel has turned upward, indicating an upward trend. The CCI indicator has entered the overbought area for the third time, signaling a potential correction.
S1 – 1.3611
S2 – 1.3550
S3 – 1.3489
R1 – 1.3672
R2 – 1.3733
R3 – 1.3794
The GBP/USD currency pair maintains an upward trend. Trump's policies will continue to exert pressure on the U.S. economy, so we do not expect long-term growth in the U.S. dollar. The year 2026 is shaping up to be highly positive for the dollar due to geopolitical factors, but every fairy tale comes to an end. On the weekly timeframe, a flat pattern persists between 1.3150 and 1.3780 within a four-year upward trend, supporting expectations of continued growth in the British currency in the medium term.
Long positions with targets of 1.3672 and 1.3702 can be considered when the price is above the moving average. If the price is below the moving average, bearish trading can be pursued with targets at 1.3550 and 1.3489.
RYCHLÉ ODKAZY
Kontaktujte nás 
