Německá automobilka Volkswagen, největší výrobce aut v Evropě, oznámila výrazné zhoršení hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí a revidovala dolů výhled na celý rok 2025. Na vině jsou především tvrdé dopady amerických dovozních cel, které firmu připravily o více než 1,3 miliardy eur, a také pokračující restrukturalizační kroky v rámci skupiny, které si vyžádaly dalších 700 milionů eur. Celkový zásah těchto jednorázových položek tak přesáhl dvě miliardy eur jen v první polovině roku.
Provozní zisk ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 29 % na 3,83 miliardy eur, což zaostalo i za očekáváním analytiků oslovených agenturou FactSet, kteří počítali se ziskem 3,94 miliardy eur. Tržby dosáhly 80,8 miliardy eur, což je rovněž pod očekáváním (82,2 miliardy eur). Automobilka navíc očekává, že celoroční provozní zisk se bude pohybovat mezi 4 až 5 % tržeb, což je citelně méně než původně předpokládaných 5,5 až 6,5 %.
Nejzásadnějším faktorem, který negativně ovlivnil výkonnost Volkswagenu, jsou nová dovozní cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Ta ve výši 25 %, respektive očekávaných 27,5 % ve druhé polovině roku, postihla evropské automobilky a zejména pak exportéry jako je právě Volkswagen. Společnost očekává, že cla zůstanou v platnosti i nadále, což představuje značnou míru nejistoty pro další období.
Trump navíc pohrozil, že pokud nedojde k dohodě s Evropskou unií, clo na dovoz automobilů z EU by mohlo být zvýšeno až na 30 % s platností od 1. srpna. Evropská komise proto podle informací zvažuje protiopatření a snahu dojednat kompromisní řešení, které by zmírnilo dopady na evropský průmysl.
Na druhé straně automobilka poukázala na pozitivní vývoj ve výrobě a prodeji elektromobilů. Podle finančního ředitele Arna Antlitze rostla poptávka zejména na domácím evropském trhu. V první polovině roku vzrostly objednávky na plně elektrická vozidla o výrazných 62 %, a i když tyto vozy zatím vykazují nižší marže než klasické modely se spalovacím motorem, Volkswagen sází na jejich strategický význam do budoucna.
Elektromobily nyní tvoří 11 % celkového objemu prodejů skupiny, přičemž v Evropě je tento podíl výrazně vyšší. Analytici navíc připisují růst částečně i slabším výsledkům konkurentů – například společnosti Tesla, která čelí poklesu prodejů v regionu. Díky tomu se Volkswagenu daří lépe udržet pozice na domácím trhu, zatímco exportní trhy zůstávají pod tlakem.
V prvním pololetí roku vzrostl prodej vozů skupiny Volkswagen o 19 % v Jižní Americe, o 2 % v západní Evropě a o 5 % ve střední a východní Evropě. Očekávaný pokles v Číně činil 3 %, přičemž největší propad firma zaznamenala v Severní Americe – o 16 %, a to právě kvůli zavedeným celním bariérám.
Volkswagen zároveň oznámil, že celoroční kapitálové investice v automobilové divizi se budou pohybovat mezi 12 až 13 % tržeb. To naznačuje, že i přes nepříznivé okolnosti hodlá firma pokračovat v restrukturalizaci a posilování své technologické základny.
Podle Rico Lumana, hlavního ekonoma pro dopravu a logistiku v nizozemské ING, je pozitivní, že skupina vykazuje silný růst elektromobilů na domácím trhu a stále si drží podíl na evropském trhu. Připomíná však, že vývoj exportu bude záviset na tom, jak se dále vyvine obchodní politika Spojených států.
Volkswagen se ocitá v bodě zlomu, kdy je stále více závislý na globálních tržních podmínkách a geopolitických rozhodnutích. Automobilka zdůrazňuje, že vysoká míra nejistoty spojená s obchodními vztahy USA-EU představuje zásadní riziko pro její plánování a výhledy.
Společnost bude v následujících měsících čelit nelehkému úkolu: vyvážit tlak na ziskové marže s pokračujícími investicemi do elektromobility a zároveň reagovat na rychle se měnící obchodní podmínky. Pokud se Evropské unii podaří vyjednat výhodnější podmínky nebo dokonce zvrátit plánované navýšení amerických cel, mohl by se tlak na evropské automobilky výrazně uvolnit.
Само до вчера нарастващите лихвени проценти „убиваха“ цената на златото. Днес то е повече от удвоило стойността си, в разрез с логиката от учебниците по пазарна теория. Нека разгледаме кой се превърна в новия господар на жълтия метал и защо щатският долар ще трябва да отстъпи позиции, за да може бичият тренд да продължи.
Златото вече не следва стария учебник по макроикономика. Това, което допреди няколко години се смяташе за непоклатим аксиом, се разпада пред очите ни. Връзката на метала с ключовите пазарни движещи сили се променя радикално и за да не се изчерпи текущият бичи пазар на златото, е много вероятно щатският долар да трябва да отслабне още. Но какво точно наруши пазарни механизми, изграждани в продължение на векове?
Краят на ерата на „люлката“ Инвестирането някога беше по-просто: златото и реалните лихвени проценти (и доларът) се държаха като люлка. Когато лихвите падаха, металът поскъпваше. Ярък пример: когато лихвите бяха на ниво нула в края на 2019 г. и преминаха в отрицателна територия през 2020 г., златото скочи с близо 45%.
После светът се промени. Поворотният момент настъпи през 2022 г. със замразяването на валутните резерви на Русия от страните от Г-7 на фона на конфликта между Русия и Украйна.
Тази безпрецедентна стъпка не само шокира глобалните пазари — тя прекъсна фундаменталната връзка на златото с реалните лихвени проценти. Стана очевидно, че ако резервите ви могат да бъдат заличени с едно политическо решение, традиционните финансови инструменти вече не гарантират сигурност.
Новите „китове“ на пазара Вместо традиционните инвеститори, които следяха политиката на Fed, на сцената излизат нови играчи – а именно централните банки на развиващите се пазари, търсещи суверенна независимост.
Само тази седмица Китай отчете най-голямото си месечно увеличение на златните резерви за последните три години (за август). Търсенето от такъв мащаб помогна на златото да удвои цената си от началото на 2022 г. насам.
И то въпреки че реалната доходност по 10-годишните държавни облигации на САЩ се е повишила с над 300 базисни пункта. По старите учебникарски правила златото би трябвало да се срути. Вместо това наблюдаваме истинска смяна на парадигмата на пазара.
Доларът на прицел Едно старо правило все още важи: обратната корелация между златото и щатския долар остава толкова силна, колкото винаги е била. Това отваря път за нови тригери, които могат да изиграят в полза на благородния метал.
Гигантският Japan Government Pension Investment Fund (GPIF) се очаква да започне мащабно преразпределение на активи, а капиталовите потоци към йената само ще засилят тази динамика. Всичко това тласка големите глобални играчи към по-голяма диверсификация на портфейлите и отдалечаване от зависимостта от щатската валута. Логичната алтернатива става златото.
Накратко, пазарът на благородни метали е претърпял мутация. Вече е движен по-малко от сухи отчети на централните банки и повече от геополитически страхове и стратегии на суверенни фондове. Златото е намерило силна фундаментална подкрепа – но за да продължи „бичият“ пазар, доларът ще трябва да отстъпи част от позициите си.
БЪРЗИ ЛИНКОВЕ
Свържете се с нас 
