Německá automobilka Volkswagen, největší výrobce aut v Evropě, oznámila výrazné zhoršení hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí a revidovala dolů výhled na celý rok 2025. Na vině jsou především tvrdé dopady amerických dovozních cel, které firmu připravily o více než 1,3 miliardy eur, a také pokračující restrukturalizační kroky v rámci skupiny, které si vyžádaly dalších 700 milionů eur. Celkový zásah těchto jednorázových položek tak přesáhl dvě miliardy eur jen v první polovině roku.
Provozní zisk ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 29 % na 3,83 miliardy eur, což zaostalo i za očekáváním analytiků oslovených agenturou FactSet, kteří počítali se ziskem 3,94 miliardy eur. Tržby dosáhly 80,8 miliardy eur, což je rovněž pod očekáváním (82,2 miliardy eur). Automobilka navíc očekává, že celoroční provozní zisk se bude pohybovat mezi 4 až 5 % tržeb, což je citelně méně než původně předpokládaných 5,5 až 6,5 %.
Nejzásadnějším faktorem, který negativně ovlivnil výkonnost Volkswagenu, jsou nová dovozní cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Ta ve výši 25 %, respektive očekávaných 27,5 % ve druhé polovině roku, postihla evropské automobilky a zejména pak exportéry jako je právě Volkswagen. Společnost očekává, že cla zůstanou v platnosti i nadále, což představuje značnou míru nejistoty pro další období.
Trump navíc pohrozil, že pokud nedojde k dohodě s Evropskou unií, clo na dovoz automobilů z EU by mohlo být zvýšeno až na 30 % s platností od 1. srpna. Evropská komise proto podle informací zvažuje protiopatření a snahu dojednat kompromisní řešení, které by zmírnilo dopady na evropský průmysl.
Na druhé straně automobilka poukázala na pozitivní vývoj ve výrobě a prodeji elektromobilů. Podle finančního ředitele Arna Antlitze rostla poptávka zejména na domácím evropském trhu. V první polovině roku vzrostly objednávky na plně elektrická vozidla o výrazných 62 %, a i když tyto vozy zatím vykazují nižší marže než klasické modely se spalovacím motorem, Volkswagen sází na jejich strategický význam do budoucna.
Elektromobily nyní tvoří 11 % celkového objemu prodejů skupiny, přičemž v Evropě je tento podíl výrazně vyšší. Analytici navíc připisují růst částečně i slabším výsledkům konkurentů – například společnosti Tesla, která čelí poklesu prodejů v regionu. Díky tomu se Volkswagenu daří lépe udržet pozice na domácím trhu, zatímco exportní trhy zůstávají pod tlakem.
V prvním pololetí roku vzrostl prodej vozů skupiny Volkswagen o 19 % v Jižní Americe, o 2 % v západní Evropě a o 5 % ve střední a východní Evropě. Očekávaný pokles v Číně činil 3 %, přičemž největší propad firma zaznamenala v Severní Americe – o 16 %, a to právě kvůli zavedeným celním bariérám.
Volkswagen zároveň oznámil, že celoroční kapitálové investice v automobilové divizi se budou pohybovat mezi 12 až 13 % tržeb. To naznačuje, že i přes nepříznivé okolnosti hodlá firma pokračovat v restrukturalizaci a posilování své technologické základny.
Podle Rico Lumana, hlavního ekonoma pro dopravu a logistiku v nizozemské ING, je pozitivní, že skupina vykazuje silný růst elektromobilů na domácím trhu a stále si drží podíl na evropském trhu. Připomíná však, že vývoj exportu bude záviset na tom, jak se dále vyvine obchodní politika Spojených států.
Volkswagen se ocitá v bodě zlomu, kdy je stále více závislý na globálních tržních podmínkách a geopolitických rozhodnutích. Automobilka zdůrazňuje, že vysoká míra nejistoty spojená s obchodními vztahy USA-EU představuje zásadní riziko pro její plánování a výhledy.
Společnost bude v následujících měsících čelit nelehkému úkolu: vyvážit tlak na ziskové marže s pokračujícími investicemi do elektromobility a zároveň reagovat na rychle se měnící obchodní podmínky. Pokud se Evropské unii podaří vyjednat výhodnější podmínky nebo dokonce zvrátit plánované navýšení amerických cel, mohl by se tlak na evropské automobilky výrazně uvolnit.
Noch gestern setzten steigende Zinsen dem Goldpreis massiv zu. Heute hat das Metall seinen Wert mehr als verdoppelt – entgegen jeder gängigen Lehrbuchlogik der Märkte. Schauen wir uns an, wer zum neuen Herren des gelben Metalls geworden ist und warum der US-Dollar an Boden verlieren muss, damit der Bullenmarkt weiterlaufen kann.
Gold folgt nicht mehr dem alten makroökonomischen Drehbuch. Was vor ein paar Jahren noch als unumstößliches Axiom galt, bricht vor unseren Augen zusammen. Die Beziehung des Metalls zu den wichtigsten Markttreibern verändert sich grundlegend, und damit der jüngste Gold-Bullenmarkt nicht versandet, wird sich der US-Dollar wahrscheinlich weiter abschwächen müssen. Doch was genau hat die über Jahrzehnte gewachsenen Marktmechanismen aus dem Gleichgewicht gebracht?
Das Ende der „Wippe“-Ära Früher war Investieren einfacher: Gold und reale Zinsen (sowie der Dollar) verhielten sich wie eine Wippe. Fielen die Zinsen, stieg Gold. Ein anschauliches Beispiel: Als die Zinsen Ende 2019 bei null lagen und 2020 in den negativen Bereich rutschten, sprang Gold um fast 45 % nach oben.
Dann änderte sich die Welt. Der Wendepunkt kam im Jahr 2022 mit dem Einfrieren der Devisenreserven Russlands durch die G7-Staaten im Zuge des Russland–Ukraine-Konflikts.
Dieser beispiellose Schritt hat die globalen Märkte nicht nur schockiert – er kappte auch die fundamentale Verbindung von Gold zu den realen Zinsen. Es wurde offensichtlich: Wenn Ihre Reserven durch einen einzigen politischen Beschluss ausgelöscht werden können, bieten traditionelle Finanzinstrumente keine verlässliche Sicherheit mehr.
Neue Markt-„Wale“ An die Stelle der traditionellen Investoren, die der Fed-Politik folgten, sind neue Akteure getreten – vor allem Zentralbanken aus Schwellenländern, die nach größerer staatlicher Unabhängigkeit streben.
Erst in dieser Woche meldete China für August den größten monatlichen Anstieg seiner Goldreserven seit drei Jahren. Diese beispiellose Nachfrage hat dazu beigetragen, dass sich der Goldpreis seit Anfang 2022 mehr als verdoppelt hat.
Und das, obwohl die Realrenditen zehnjähriger US-Treasuries um mehr als 300 Basispunkte gestiegen sind. Nach den alten Lehrbuchregeln hätte Gold einbrechen müssen. Stattdessen erleben wir einen echten Paradigmenwechsel am Markt.
Der Dollar im Fadenkreuz Eine alte Regel gilt jedoch weiterhin: Die inverse Korrelation zwischen Gold und dem US-Dollar ist nach wie vor äußerst stark. Dadurch entstehen neue Auslöser, die dem Edelmetall in die Hände spielen können.
Es wird erwartet, dass der gigantische Japan Government Pension Investment Fund (GPIF) mit einer groß angelegten Umschichtung seiner Anlagen beginnt, und Kapitalzuflüsse in den Yen würden diese Dynamik nur noch verstärken. All dies drängt große globale Akteure zu einer breiteren Portfolio-Diversifizierung und weg von der Abhängigkeit vom Greenback. Gold wird damit ganz natürlich zur Alternative.
Kurz gesagt: Der Edelmetallmarkt hat sich grundlegend gewandelt. Er wird heute weniger von nüchternen Zentralbankberichten und stärker von geopolitischen Ängsten und den Strategien staatlicher Fonds bestimmt. Gold hat eine starke fundamentale Unterstützung gefunden – doch damit der Bullenmarkt anhalten kann, muss der Dollar etwas an Boden verlieren.
QUICK LINKS
Kontakt mit uns aufnehmen 
