Německá automobilka Volkswagen, největší výrobce aut v Evropě, oznámila výrazné zhoršení hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí a revidovala dolů výhled na celý rok 2025. Na vině jsou především tvrdé dopady amerických dovozních cel, které firmu připravily o více než 1,3 miliardy eur, a také pokračující restrukturalizační kroky v rámci skupiny, které si vyžádaly dalších 700 milionů eur. Celkový zásah těchto jednorázových položek tak přesáhl dvě miliardy eur jen v první polovině roku.
Provozní zisk ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 29 % na 3,83 miliardy eur, což zaostalo i za očekáváním analytiků oslovených agenturou FactSet, kteří počítali se ziskem 3,94 miliardy eur. Tržby dosáhly 80,8 miliardy eur, což je rovněž pod očekáváním (82,2 miliardy eur). Automobilka navíc očekává, že celoroční provozní zisk se bude pohybovat mezi 4 až 5 % tržeb, což je citelně méně než původně předpokládaných 5,5 až 6,5 %.
Nejzásadnějším faktorem, který negativně ovlivnil výkonnost Volkswagenu, jsou nová dovozní cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Ta ve výši 25 %, respektive očekávaných 27,5 % ve druhé polovině roku, postihla evropské automobilky a zejména pak exportéry jako je právě Volkswagen. Společnost očekává, že cla zůstanou v platnosti i nadále, což představuje značnou míru nejistoty pro další období.
Trump navíc pohrozil, že pokud nedojde k dohodě s Evropskou unií, clo na dovoz automobilů z EU by mohlo být zvýšeno až na 30 % s platností od 1. srpna. Evropská komise proto podle informací zvažuje protiopatření a snahu dojednat kompromisní řešení, které by zmírnilo dopady na evropský průmysl.
Na druhé straně automobilka poukázala na pozitivní vývoj ve výrobě a prodeji elektromobilů. Podle finančního ředitele Arna Antlitze rostla poptávka zejména na domácím evropském trhu. V první polovině roku vzrostly objednávky na plně elektrická vozidla o výrazných 62 %, a i když tyto vozy zatím vykazují nižší marže než klasické modely se spalovacím motorem, Volkswagen sází na jejich strategický význam do budoucna.
Elektromobily nyní tvoří 11 % celkového objemu prodejů skupiny, přičemž v Evropě je tento podíl výrazně vyšší. Analytici navíc připisují růst částečně i slabším výsledkům konkurentů – například společnosti Tesla, která čelí poklesu prodejů v regionu. Díky tomu se Volkswagenu daří lépe udržet pozice na domácím trhu, zatímco exportní trhy zůstávají pod tlakem.
V prvním pololetí roku vzrostl prodej vozů skupiny Volkswagen o 19 % v Jižní Americe, o 2 % v západní Evropě a o 5 % ve střední a východní Evropě. Očekávaný pokles v Číně činil 3 %, přičemž největší propad firma zaznamenala v Severní Americe – o 16 %, a to právě kvůli zavedeným celním bariérám.
Volkswagen zároveň oznámil, že celoroční kapitálové investice v automobilové divizi se budou pohybovat mezi 12 až 13 % tržeb. To naznačuje, že i přes nepříznivé okolnosti hodlá firma pokračovat v restrukturalizaci a posilování své technologické základny.
Podle Rico Lumana, hlavního ekonoma pro dopravu a logistiku v nizozemské ING, je pozitivní, že skupina vykazuje silný růst elektromobilů na domácím trhu a stále si drží podíl na evropském trhu. Připomíná však, že vývoj exportu bude záviset na tom, jak se dále vyvine obchodní politika Spojených států.
Volkswagen se ocitá v bodě zlomu, kdy je stále více závislý na globálních tržních podmínkách a geopolitických rozhodnutích. Automobilka zdůrazňuje, že vysoká míra nejistoty spojená s obchodními vztahy USA-EU představuje zásadní riziko pro její plánování a výhledy.
Společnost bude v následujících měsících čelit nelehkému úkolu: vyvážit tlak na ziskové marže s pokračujícími investicemi do elektromobility a zároveň reagovat na rychle se měnící obchodní podmínky. Pokud se Evropské unii podaří vyjednat výhodnější podmínky nebo dokonce zvrátit plánované navýšení amerických cel, mohl by se tlak na evropské automobilky výrazně uvolnit.
Hier encore, la hausse des taux d’intérêt faisait plonger le cours de l’or. Aujourd’hui, il a plus que doublé de valeur, en défiant la logique de marché enseignée dans les manuels. Examinons qui est devenu le nouveau maître du métal jaune et pourquoi le dollar américain devra céder du terrain pour que la tendance haussière se poursuive.
L’or ne suit plus l’ancien manuel de la macroéconomie. Ce qui était considéré comme un axiome immuable il y a quelques années s’effondre sous nos yeux. La relation du métal avec les principaux moteurs de marché est en train de changer radicalement, et pour que le récent marché haussier de l’or ne s’essouffle pas, il faudra probablement que le dollar américain s’affaiblisse davantage. Mais qu’est-ce qui a précisément brisé des mécanismes de marché vieux de plus d’un siècle ?
La fin de l’ère du « jeu de bascule » Investir était autrefois plus simple : l’or et les taux d’intérêt réels (ainsi que le dollar) évoluaient comme sur un jeu de bascule. Quand les taux baissaient, le métal montait. Un exemple frappant : lorsque les taux étaient à zéro fin 2019 puis sont passés en territoire négatif en 2020, l’or a bondi de près de 45 %.
Puis le monde a changé. Le tournant est survenu en 2022, lorsque les pays du G7 ont gelé les réserves en devises de la Russie dans le contexte du conflit entre la Russie et l’Ukraine.
Cette décision sans précédent n’a pas seulement choqué les marchés mondiaux : elle a rompu le lien fondamental entre l’or et les taux d’intérêt réels. Il est devenu évident que si vos réserves peuvent être anéanties par une simple décision politique, les instruments financiers traditionnels ne garantissent plus la sécurité.
De nouveaux "baleines" sur le marché Remplaçant les investisseurs traditionnels qui suivaient la politique de la Fed, de nouveaux acteurs sont apparus : les banques centrales des marchés émergents en quête d’indépendance souveraine.
Cette semaine encore, la Chine a annoncé sa plus forte hausse mensuelle de réserves d’or en trois ans (pour le mois d’août). Cette demande sans précédent a contribué à faire plus que doubler le prix de l’or depuis le début de l’année 2022.
Et cela, en dépit de la hausse de plus de 300 points de base des rendements réels des bons du Trésor américain à 10 ans. Selon les anciennes règles des manuels, l’or aurait dû s’effondrer. Au lieu de cela, nous assistons à un véritable changement de paradigme sur le marché.
Le dollar dans le viseur Une ancienne règle reste valable : la corrélation inverse entre l’or et le dollar américain demeure aussi forte que jamais. Cela introduit de nouveaux déclencheurs qui peuvent jouer en faveur du métal.
Le géant Japan Government Pension Investment Fund (GPIF) devrait entamer une vaste réallocation d’actifs, et les flux de capitaux vers le yen ne feraient que renforcer cette dynamique. Tout cela pousse les grands acteurs mondiaux vers une diversification de leurs portefeuilles et un moindre recours au billet vert. L’or devient naturellement l’alternative.
En résumé, le marché des métaux précieux a muté. Il est désormais moins guidé par les rapports techniques des banques centrales que par les craintes géopolitiques et les stratégies des fonds souverains. L’or a trouvé un solide soutien fondamental — mais pour que le marché haussier se poursuive, le dollar devra céder un peu de terrain.
QUICK LINKS
Contactez-nous 
