Německá automobilka Volkswagen, největší výrobce aut v Evropě, oznámila výrazné zhoršení hospodářských výsledků za druhé čtvrtletí a revidovala dolů výhled na celý rok 2025. Na vině jsou především tvrdé dopady amerických dovozních cel, které firmu připravily o více než 1,3 miliardy eur, a také pokračující restrukturalizační kroky v rámci skupiny, které si vyžádaly dalších 700 milionů eur. Celkový zásah těchto jednorázových položek tak přesáhl dvě miliardy eur jen v první polovině roku.
Provozní zisk ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o 29 % na 3,83 miliardy eur, což zaostalo i za očekáváním analytiků oslovených agenturou FactSet, kteří počítali se ziskem 3,94 miliardy eur. Tržby dosáhly 80,8 miliardy eur, což je rovněž pod očekáváním (82,2 miliardy eur). Automobilka navíc očekává, že celoroční provozní zisk se bude pohybovat mezi 4 až 5 % tržeb, což je citelně méně než původně předpokládaných 5,5 až 6,5 %.
Nejzásadnějším faktorem, který negativně ovlivnil výkonnost Volkswagenu, jsou nová dovozní cla zavedená prezidentem Donaldem Trumpem. Ta ve výši 25 %, respektive očekávaných 27,5 % ve druhé polovině roku, postihla evropské automobilky a zejména pak exportéry jako je právě Volkswagen. Společnost očekává, že cla zůstanou v platnosti i nadále, což představuje značnou míru nejistoty pro další období.
Trump navíc pohrozil, že pokud nedojde k dohodě s Evropskou unií, clo na dovoz automobilů z EU by mohlo být zvýšeno až na 30 % s platností od 1. srpna. Evropská komise proto podle informací zvažuje protiopatření a snahu dojednat kompromisní řešení, které by zmírnilo dopady na evropský průmysl.
Na druhé straně automobilka poukázala na pozitivní vývoj ve výrobě a prodeji elektromobilů. Podle finančního ředitele Arna Antlitze rostla poptávka zejména na domácím evropském trhu. V první polovině roku vzrostly objednávky na plně elektrická vozidla o výrazných 62 %, a i když tyto vozy zatím vykazují nižší marže než klasické modely se spalovacím motorem, Volkswagen sází na jejich strategický význam do budoucna.
Elektromobily nyní tvoří 11 % celkového objemu prodejů skupiny, přičemž v Evropě je tento podíl výrazně vyšší. Analytici navíc připisují růst částečně i slabším výsledkům konkurentů – například společnosti Tesla, která čelí poklesu prodejů v regionu. Díky tomu se Volkswagenu daří lépe udržet pozice na domácím trhu, zatímco exportní trhy zůstávají pod tlakem.
V prvním pololetí roku vzrostl prodej vozů skupiny Volkswagen o 19 % v Jižní Americe, o 2 % v západní Evropě a o 5 % ve střední a východní Evropě. Očekávaný pokles v Číně činil 3 %, přičemž největší propad firma zaznamenala v Severní Americe – o 16 %, a to právě kvůli zavedeným celním bariérám.
Volkswagen zároveň oznámil, že celoroční kapitálové investice v automobilové divizi se budou pohybovat mezi 12 až 13 % tržeb. To naznačuje, že i přes nepříznivé okolnosti hodlá firma pokračovat v restrukturalizaci a posilování své technologické základny.
Podle Rico Lumana, hlavního ekonoma pro dopravu a logistiku v nizozemské ING, je pozitivní, že skupina vykazuje silný růst elektromobilů na domácím trhu a stále si drží podíl na evropském trhu. Připomíná však, že vývoj exportu bude záviset na tom, jak se dále vyvine obchodní politika Spojených států.
Volkswagen se ocitá v bodě zlomu, kdy je stále více závislý na globálních tržních podmínkách a geopolitických rozhodnutích. Automobilka zdůrazňuje, že vysoká míra nejistoty spojená s obchodními vztahy USA-EU představuje zásadní riziko pro její plánování a výhledy.
Společnost bude v následujících měsících čelit nelehkému úkolu: vyvážit tlak na ziskové marže s pokračujícími investicemi do elektromobility a zároveň reagovat na rychle se měnící obchodní podmínky. Pokud se Evropské unii podaří vyjednat výhodnější podmínky nebo dokonce zvrátit plánované navýšení amerických cel, mohl by se tlak na evropské automobilky výrazně uvolnit.
Ontem mesmo, a alta das taxas estava pressionando os preços do ouro. Hoje, o metal mais que dobrou de valor, desafiando a lógica dos livros-texto. Vamos ver quem se tornou o novo senhor do metal amarelo e por que o dólar americano terá de ceder terreno para que o movimento altista continue.
O ouro deixou de seguir o antigo manual da macroeconomia. O que era considerado um axioma imutável há poucos anos está desmoronando diante dos nossos olhos. A relação do metal com os principais vetores de mercado está mudando radicalmente e, para que o atual mercado altista do ouro não perca força, é provável que o dólar precise enfraquecer ainda mais. Mas o que, exatamente, quebrou mecanismos de mercado estabelecidos há séculos?
O fim da era da "gangorra"
Investir costumava ser mais simples: o ouro e as taxas de juros reais (e o dólar) comportavam-se como numa gangorra. Quando as taxas caíam, o metal subia. Um exemplo vívido: quando as taxas estavam em zero no final de 2019 e caíram para território negativo em 2020, o ouro disparou quase 45%.
Depois, o mundo mudou. O ponto de virada ocorreu em 2022, com o congelamento das reservas em moeda estrangeira da Rússia pelos países do G7, no contexto do conflito entre Rússia e Ucrânia.
Essa medida sem precedentes não só abalou os mercados globais, como também rompeu a ligação fundamental entre o ouro e as taxas de juros reais. Tornou-se evidente que, se as reservas podem ser inutilizadas por uma única decisão política, os instrumentos financeiros tradicionais já não garantem segurança.
Novas "baleias" no mercado
Os investidores tradicionais, que acompanhavam de perto a política do Fed, estão sendo substituídos por novos participantes — principalmente os bancos centrais de mercados emergentes, que buscam maior independência em relação às reservas em moeda estrangeira.
Só nesta semana, a China informou o maior aumento mensal de suas reservas de ouro em três anos, referente a agosto. Essa demanda sem precedentes ajudou o ouro a mais do que dobrar de preço desde o início de 2022.
E isso apesar de os rendimentos reais dos Treasuries dos EUA de 10 anos terem subido mais de 300 pontos-base. Pelas antigas regras dos livros-texto, o ouro deveria ter despencado. Em vez disso, estamos testemunhando uma verdadeira mudança de paradigma no mercado.
O dólar na mira
Uma antiga regra, porém, continua válida: a correlação inversa entre o ouro e o dólar americano permanece tão forte quanto nunca. Isso abre espaço para novos catalisadores que podem favorecer o metal.
O gigantesco Government Pension Investment Fund (GPIF) do Japão deve iniciar uma ampla realocação de ativos, e os fluxos de capital para o iene apenas reforçariam essa dinâmica. Tudo isso leva os grandes participantes globais a diversificar seus portfólios e reduzir a dependência do dólar. Naturalmente, o ouro se torna uma alternativa.
Em resumo, o mercado de metais preciosos passou por uma transformação. Agora, ele é menos influenciado por relatórios áridos de bancos centrais e mais por temores geopolíticos e estratégias de fundos soberanos. O ouro encontrou um forte suporte fundamental — mas, para que o mercado de alta continue, o dólar terá de ceder algum terreno.
LINKS RÁPIDOS
Contate-nos 
